Holding jako běžný nástroj, nebo daňové riziko?
Mnoho podnikatelů zakládá holdingové společnosti zcela legitimně. Důvod bývá jednoduchý – oddělit jednotlivé podnikatelské aktivity, chránit majetek a vytvořit prostor pro efektivní správu celé skupiny. Typický holding přitom často nevykonává vlastní podnikatelskou činnost. Jeho úkolem je držet podíly ve společnostech, přijímat dividendy a podle potřeby financovat další společnosti ve skupině.
Právě tento model však nyní vyvolává nové otázky. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku sp. zn. 10 Afs 57/2026-48 potvrdil postup správce daně, který dovodil zneužití práva při výplatě dividend v rámci holdingové struktury. Rozhodnutí vyvolalo mezi odbornou veřejností značnou diskusi, protože některé argumenty soudu mohou dopadat i na běžně fungující holdingové skupiny.
Co soud posuzoval
Případ se týkal české společnosti, která vyplatila dividendu své mateřské společnosti na Kypru. Výplata splňovala formální podmínky pro osvobození od srážkové daně podle směrnice o mateřských a dceřiných společnostech. Mateřská společnost však přijaté prostředky následně využila k financování jiné společnosti ve skupině prostřednictvím příplatku mimo základní kapitál. Současně byly jednotlivé pohledávky vypořádány vzájemnými zápočty. Správce daně i soud dospěli k závěru, že celá struktura byla vytvořena především za účelem získání daňové výhody.
Co na rozsudku budí největší pozornost
Samotný závěr o zneužití práva není tím, co vyvolalo největší odbornou diskusi. Významnější je způsob, jakým soud své rozhodnutí odůvodnil. Mezi okolnosti, které podle rozsudku podporovaly závěr o zneužití práva, patřilo mimo jiné přijetí dividend holdingovou společností, následné poskytnutí příplatku mimo základní kapitál jiné společnosti ve skupině a využití vzájemných zápočtů při vypořádání jednotlivých transakcí. Právě tento přístup považujeme za problematický.
Proč může být tento výklad problematický
Příplatek mimo základní kapitál je standardní korporátní nástroj výslovně upravený zákonem o obchodních korporacích. Stejně běžnou funkcí holdingové společnosti je přijímat dividendy a následně financovat další společnosti ve skupině. Holding přece nevzniká proto, aby sám podnikal ve stejném rozsahu jako provozní společnosti. Jeho úlohou bývá zejména správa investic, koncentrace kapitálu a jeho následná alokace uvnitř skupiny. Pokud by samotné využití těchto nástrojů mělo být považováno za indicii zneužití práva, mohlo by to vytvářet nejistotu pro značnou část podnikatelských skupin.
Znamená to, že holding musí podnikat?
Takový závěr by byl podle našeho názoru příliš zjednodušující. Rozsudek nelze vykládat tak, že každá holdingová společnost musí vykonávat vlastní podnikatelskou činnost. Současně je však zřejmé, že finanční správa i soudy budou stále podrobněji zkoumat skutečnou ekonomickou funkci holdingových společností a jejich roli ve skupině. Pouhé splnění formálních podmínek pro daňové osvobození nemusí být v budoucnu dostačující.
Co doporučujeme prověřit
Pokud využíváte holdingovou strukturu, doporučujeme zaměřit se zejména na následující otázky:
- Jakou skutečnou ekonomickou funkci holding ve skupině plní?
- Je jeho role dostatečně zdokumentována?
- Lze vysvětlit ekonomické důvody jednotlivých transakcí?
- Odpovídá nastavení skupiny jejím skutečným podnikatelským potřebám?
Rozsudek podle našeho názoru nepřináší zákaz běžného fungování holdingových společností. Ukazuje však, že správce daně bude stále důsledněji posuzovat ekonomickou podstatu celé struktury a nebude se spokojovat pouze se splněním formálních podmínek daňových předpisů.
