Právo společníka na informace patří mezi základní nástroje kontroly fungování společnosti s ručením omezeným. Společníci společností s ručením omezeným mají ze zákona právo na valné hromadě i mimo ni požadovat od jednatelů informace o společnosti, nahlížet do dokladů společnosti a kontrolovat údaje obsažené v předložených dokladech. Jednatelé jsou povinni společníkům poskytovat informace o záležitostech společnosti, umožnit jim nahlížet do dokladů a ověřovat údaje v nich obsažené. Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu se již ustálila v tom, že společník může po společnosti oprávněně požadovat pouze informace potřebné k utvoření si rozumného přehledu o záležitostech společnosti a řádnému výkonu svých práv, tj. o rozsahu a základní struktuře jmění společnosti, a o významnějších právních jednáních, která mohou mít na toto jmění společnosti vliv. V praxi však není výjimečné, že společnost na žádost jednoduše nereaguje. Vyvstává pak otázka, zda pouhé mlčení znamená odmítnutí žádosti a od kdy začíná běžet měsíční lhůta pro podání žaloby. Právě touto otázkou se zabýval Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 4. června 2026, sp. zn. 27 Cdo 621/2025.
Mlčení není odmítnutím
Zákon umožňuje společníkovi podat žalobu do jednoho měsíce ode dne, kdy společnost odmítla požadované informace poskytnout. Nejvyšší soud nyní potvrdil, že takové odmítnutí musí být výslovné. Nestačí, že společnost na žádost vůbec nereaguje nebo odpoví až po uplynutí lhůty, kterou si společník stanovil. Odmítnutí představuje právní jednání, a proto musí být určité, srozumitelné a jednoznačně projevené. Pokud společnost pouze mlčí, měsíční lhůta pro podání žaloby vůbec nezačne běžet.
Co když si společník určí vlastní lhůtu?
V projednávaném případě společník požádal společnost o informace a určil jí lhůtu pro odpověď. Společnost reagovala až po jejím uplynutí. Nejvyšší soud však zdůraznil, že pokud společnost žádost výslovně neodmítne, není rozhodující, jakou lhůtu si společník jednostranně stanovil. Pro počátek běhu zákonné měsíční lhůty je podstatné pouze výslovné odmítnutí poskytnutí informací.
Lhůtu lze upravit ve společenské smlouvě
Rozhodnutí obsahuje ještě jeden praktický závěr. Nejvyšší soud uvedl, že lhůta pro poskytnutí informací je dispozitivní. Společníci ji proto mohou ve společenské smlouvě upravit – zkrátit, prodloužit nebo stanovit odlišná pravidla. Pro společnosti to představuje možnost přizpůsobit informační režim svým konkrétním potřebám.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu potvrzuje, že je vhodné na žádosti společníků vždy reagovat – ať už informace poskytnout, nebo jejich poskytnutí výslovně odmítnout s odpovídajícím odůvodněním. Aktivní postup společnosti je z dlouhodobého hlediska bezpečnější než pasivní mlčení.
