Ještě donedávna bylo běžné dokončit administrativu spojenou s nástupem zaměstnance až poté, co skutečně začal pracovat. Od 1. července 2026 se pravidla změnila. Nového zaměstnance musí zaměstnavatel zásadně přihlásit ještě předtím, než začne vykonávat práci.
Osm dní po nástupu už nestačí
Od 1. července 2026 platí podle zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele nové pravidlo: zaměstnavatel musí zaměstnance přihlásit do evidence zaměstnanců nejpozději před okamžikem jeho nástupu k výkonu práce. Nejde tedy jen o datum. Pokud má nový zaměstnanec začít pracovat například v pondělí v 8:00, v okamžiku, kdy začne práci vykonávat, už musí být přihlášen. Zaměstnance lze naopak přihlásit nejdříve osm dnů před předpokládaným dnem nástupu. Pro účely nové evidence se zaměstnáním rozumí mimo jiné základní pracovněprávní vztah podle zákoníku práce. Do této kategorie patří nejen pracovní poměr, ale také dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti. Zákon navíc vychází z principu, že pokud má zaměstnanec u jednoho zaměstnavatele více pracovněprávních vztahů, eviduje se každý z nich samostatně. Na nové pravidlo je proto potřeba myslet i u krátkodobých brigád a dalších situací, ve kterých se nástup pracovníka někdy domlouvá velmi rychle.
Co když ještě nemáme všechny údaje?
Právě pro takové případy zákon umožňuje u zaměstnance, který není zahraničním zaměstnancem ve smyslu zákona, využít částečné přihlášení neboli předregistraci. Před nástupem se v takovém případě oznámí pouze základní údaje – například jméno, příjmení, rodné číslo, místo narození, státní občanství a předpokládaný den nástupu. Zbývající údaje lze doplnit do osmi dnů po skutečném nástupu zaměstnance. U zahraničních zaměstnanců tato možnost částečné předregistrace podle zákona k dispozici není. I oni však musí být před zahájením práce řádně přihlášeni. Pokud přihlášený zaměstnanec nakonec k výkonu práce nenastoupí, zaměstnavatel tuto skutečnost oznámí bez zbytečného odkladu, nejpozději do osmi dnů od předpokládaného dne nástupu.
Co hrozí při pozdním přihlášení?
Nesplnění registrační povinnosti je přestupkem. Za nepřihlášení zaměstnance ve stanovené lhůtě nebo uvedení nesprávného údaje v přihlášce lze podle zákona uložit pokutu až 100 000 Kč. Zákon současně umožňuje správnímu orgánu věc za určitých okolností odložit, pokud již samotné upozornění postačí k nápravě nebo byl odstraněn škodlivý následek.
Je nové pravidlo krok správným směrem?
Povinnost přihlásit zaměstnance ještě před zahájením práce na první pohled znamená další administrativní omezení pro zaměstnavatele. Má ale poměrně srozumitelný důvod. Jedním z hlavních cílů změny je omezit nelegální a nehlášenou práci. Inspekce práce upozorňuje na situace, se kterými se při kontrolách setkávala opakovaně: u člověka zastiženého při práci zaměstnavatel tvrdil, že nastoupil právě v den kontroly a v zákonné lhůtě bude teprve dodatečně přihlášen. Následným prověřováním se přitom někdy ukázalo, že ve skutečnosti pracoval již delší dobu. Nová úprava tuto možnost výrazně omezuje. Pokud má být zaměstnanec evidován ještě předtím, než začne pracovat, lze při kontrole jednodušeji ověřit, zda byl jeho pracovní vztah řádně oznámen. Podle SÚIP má změna přispět k transparentnějšímu pracovnímu trhu a také k rovným podmínkám pro zaměstnavatele, kteří své povinnosti plní. Obdobný systém předběžné evidence podle inspekce práce funguje i ve většině zemí EU. Z tohoto pohledu má tedy nová úprava poměrně jasnou logiku.
Druhá strana mince: méně prostoru pro operativní nástupy
Stejné pravidlo ale dopadá také na zaměstnavatele, u kterých o žádnou nelegální práci nejde. Osmidenní lhůta po nástupu dávala firmám určitou provozní flexibilitu. Například v gastronomii, maloobchodu, výrobě, stavebnictví nebo u sezonních prací, kde zaměstnavatel potřebuje někdy zajistit pracovníka velmi rychle, mohou vznikat problémy.
Výhody a nevýhody po prvních měsících
S určitým odstupem lze novou úpravu hodnotit poměrně vyváženě. Na straně státu má předběžná registrace jasný přínos: ztěžuje dodatečné „legalizování“ pracovníka až poté, co jej zastihne kontrola, poskytuje inspekci aktuálnější údaje a měla by přispívat k férovějším podmínkám mezi zaměstnavateli. Pro zaměstnavatele je obraz složitější. Výhodou JMHZ jako celku má být postupné sjednocování dosud roztříštěného vykazování vůči státu. Samotná povinnost registrace před nástupem ale administrativu zaměstnavatele bezprostředně nezjednodušuje.
