Elektronická evidence tržeb patřila v minulém desetiletí k nejdiskutovanějším podnikatelským tématům v České republice. Pro jedny představovala účinný nástroj proti daňovým únikům, pro druhé symbol nadměrné administrativní zátěže a zásah do podnikání. Po jejím zrušení v roce 2023 se zdálo, že se téma na dlouhou dobu uzavřelo. V květnu 2026 však vláda předložila Poslanecké sněmovně nový návrh zákona o evidenci tržeb, který počítá s obnovením evidence od 1. ledna 2027. Nejde však o prostý návrat původního systému. Návrh přináší novou koncepci evidence, nové vymezení evidovaných tržeb a současně obsahuje řadu dalších daňových opatření, která se dotknou živnostníků, zaměstnavatelů i zaměstnanců. Přestože je návrh teprve na začátku legislativního procesu, již nyní vyvolává rozsáhlou odbornou i politickou debatu.
Nová EET nebude stejná jako ta původní
Zásadní změnou oproti původnímu systému je způsob vymezení evidovaných tržeb. Dosavadní EET byla postavena především na způsobu úhrady. Nový návrh naopak pracuje s konceptem tzv. kontaktní platby. Rozhodující má být charakter interakce mezi podnikatelem a zákazníkem. Současně se významně rozšiřuje pojem evidenční jednotky. Tou již nemá být pouze klasická provozovna, ale také internetová stránka, mobilní aplikace nebo dokonce dopravní prostředek využívaný k poskytování služeb či dodávání zboží. Právě tato část návrhu vyvolává otázky ohledně dopadů na digitální ekonomiku. Zatímco původní EET byla vnímána především jako nástroj dopadající na restaurace, maloobchod nebo služby poskytované osobně, nová úprava by mohla mít širší dopad i na některé online podnikatelské modely. Rozsah těchto dopadů bude záviset na konečném znění zákona a následné metodice finanční správy. Další novinkou je výslovné zahrnutí plateb uskutečněných prostřednictvím virtuálních aktiv. Návrh tak reaguje na rostoucí význam kryptoměn a dalších digitálních platebních nástrojů, které původní právní úprava prakticky neřešila.
Argumenty zastánců a kritiků
Zastánci návrhu argumentují zejména potřebou vytvořit rovné podnikatelské prostředí. Podle jejich názoru dochází v některých odvětvích k dlouhodobému podhodnocování tržeb a k daňovým únikům, které poškozují poctivé podnikatele. Elektronická evidence má podle nich zvýšit transparentnost podnikání a přispět ke spravedlivějšímu výběru daní. Kritici naopak upozorňují, že původní EET představovala pro řadu drobných podnikatelů významnou administrativní zátěž a že její ekonomické přínosy nebyly nikdy zcela jednoznačně prokázány. Objevují se také názory, že v době digitalizace plateb a rostoucího využívání bezhotovostních transakcí již není podobný nástroj potřebný v takovém rozsahu jako před deseti lety. Diskutována je rovněž otázka proporcionality vůči nejmenším podnikatelům a živnostníkům, zejména v regionech a menších obcích.
Daňové změny, které zůstávají ve stínu EET
Mediální pozornost se soustředí především na samotnou evidenci tržeb, návrh však obsahuje i několik dalších významných daňových změn. Jednou z nich je jednorázová sleva na dani až do výše 5 000 Kč pro fyzické osoby, která má kompenzovat náklady spojené se zavedením evidence. Současně se navrhuje návrat slevy na studenta a obnovení tzv. školkovného, tedy slevy za umístění dítěte v předškolním zařízení. Významná změna se týká také zaměstnaneckých benefitů. Návrh ruší limit pro osvobození nepeněžních benefitů v oblasti sportu, kultury a dalších volnočasových aktivit. Zaměstnavatelé by tak opět získali větší flexibilitu při nastavování benefitních programů. Pozornost si zaslouží také navrhované osvobození spropitného od daně z příjmů do výše sedmi procent příjmů ze stravovacích služeb. Jde o dlouhodobě diskutované téma, které může mít praktický dopad zejména v gastronomii.
Změny v DPH mohou být ekonomicky významnější než samotná EET
Z pohledu mnoha podnikatelů mohou být ještě významnější navrhované změny v oblasti DPH. Návrh počítá se zařazením nealkoholických nápojů podávaných v rámci restauračních služeb do snížené sazby DPH ve výši 12 %. Tím by se odstranila dlouhodobě kritizovaná situace, kdy různé položky v rámci jednoho restauračního plnění podléhaly odlišnému daňovému režimu. Další důležitá změna se týká nedobytných pohledávek. Navrhuje se zkrácení lhůty pro vrácení DPH z šesti na tři měsíce a současně zvýšení limitů pro uplatnění tohoto režimu. Pro řadu podnikatelů, zejména v oblasti služeb a menších dodavatelských vztahů, by mohlo jít o prakticky nejvýznamnější část celé novely.
Legislativní návrh kombinuje otázky daňového práva, podnikání i pracovněprávní problematiky. V praxi bude důležité nejen pochopit samotné znění zákona, ale také jeho dopad na konkrétní podnikatelský model.
Naše kancelář průběžně sleduje legislativní vývoj v oblasti daní a podnikání a budeme Vás dále informovat.
