Proč se o změně tolik diskutuje
Jedním z prvních významných opatření nové vlády v oblasti daní a odvodů je návrat minimálních sociálních odvodů osob samostatně výdělečně činných na úroveň roku 2025. Poslanecká sněmovna v květnu 2026 schválila návrh, který ruší zvýšení minimálního vyměřovacího základu zavedené v rámci konsolidačního balíčku předchozí vlády. Téma vyvolalo mimořádně živou odbornou i politickou debatu. Na jedné straně stojí argument, že vysoké odvody představují pro drobné podnikatele a živnostníky významnou finanční zátěž a mohou snižovat motivaci k podnikání. Na straně druhé zaznívají názory, že návrat k nižším odvodům oslabuje dlouhodobou snahu o stabilizaci důchodového systému a dále prohlubuje rozdíly mezi odvody zaměstnanců a podnikatelů. Přestože jde na první pohled o technickou změnu několika čísel v zákoně, její význam je podstatně širší. Dotýká se nejen aktuálních nákladů statisíců podnikatelů, ale také dlouhodobé diskuse o podobě českého sociálního systému.
Co se vlastně mění
Od 1. ledna 2026 došlo na základě předchozí legislativní úpravy ke zvýšení minimálního vyměřovacího základu OSVČ z 35 % na 40 % průměrné mzdy. Praktickým důsledkem bylo zvýšení minimálních záloh na sociální pojištění. Nově schválená změna vrací minimální vyměřovací základ zpět na úroveň 35 % průměrné mzdy. V důsledku toho se minimální měsíční záloha na sociální pojištění snižuje přibližně o 715 Kč měsíčně. U podnikatele, který platí minimální zálohy po celý rok, tak může celková roční úspora přesáhnout 8 500 Kč. Změna se netýká pouze osob vykonávajících hlavní samostatnou výdělečnou činnost. Praktické dopady bude mít také pro osoby využívající paušální režim, protože i zde je sociální pojištění jednou ze složek měsíční paušální platby. Současně vzniká otázka, jak bude naloženo s vyššími zálohami, které byly v roce 2026 již uhrazeny. Ministerstvo financí avizovalo, že rozdíl bude možné považovat za přeplatek, který bude možné použít na budoucí zálohy nebo za určitých podmínek požadovat zpět.
Proč byly odvody původně zvýšeny
Aby bylo možné současnou změnu správně posoudit, je potřeba připomenout důvody, které vedly k navýšení odvodů v rámci konsolidačního balíčku. Dlouhodobě se totiž upozorňuje na výrazný rozdíl mezi odvody zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných. Zatímco zaměstnanci odvádějí sociální pojištění z podstatně vyšší části svého příjmu, u OSVČ vychází odvody z odlišně stanoveného vyměřovacího základu. Výsledkem je situace, kdy mnoho podnikatelů odvádí do systému relativně nízké částky, což se následně promítá i do výše budoucích důchodů. Předchozí vláda proto argumentovala potřebou postupného sbližování odvodového zatížení a posílení příjmů důchodového systému. Zvýšení minimálního vyměřovacího základu mělo být jedním z nástrojů, jak tohoto cíle dosáhnout. Současná vláda naopak zastává názor, že zvýšení odvodů dopadalo nepřiměřeně na malé podnikatele a osoby s nižšími příjmy. Podle zastánců nové úpravy by stát neměl řešit problémy důchodového systému prostřednictvím dodatečné zátěže drobných živnostníků.
Argumenty zastánců a odpůrců
Diskuse kolem odvodů OSVČ není nová a pravidelně se vrací prakticky při každé významnější reformě sociálního systému. Zastánci snížení odvodů upozorňují zejména na rostoucí náklady podnikání, administrativní zatížení a skutečnost, že mnoho drobných podnikatelů čelí ekonomickým rizikům, která zaměstnanci nenesou. Argumentují také tím, že podnikatelé často investují vlastní prostředky, nesou podnikatelské riziko a nemají stejné sociální jistoty jako zaměstnanci. Naopak kritici změny upozorňují, že nižší odvody znamenají nižší příjmy důchodového systému a současně mohou vést k situaci, kdy budou někteří podnikatelé v budoucnu pobírat velmi nízké důchody. Podle některých ekonomů navíc rozdílné odvodové zatížení deformuje pracovní trh a podporuje přechod části zaměstnanců do režimu samostatné výdělečné činnosti. Nejde tedy pouze o otázku aktuální úspory několika set korun měsíčně, ale o širší debatu o tom, jak má být nastaven vztah mezi podnikáním, sociálním pojištěním a důchodovým zabezpečením.
Co změna znamená pro podnikatele
Z krátkodobého hlediska je dopad poměrně jednoznačný. Podnikatelé platící minimální zálohy budou odvádět nižší částky a sníží se jejich pravidelné měsíční náklady. U části živnostníků může jít o vítanou úlevu v době rostoucích provozních výdajů. Dlouhodobý pohled je však složitější. Sociální pojištění není pouze povinným odvodem, ale současně ovlivňuje budoucí nároky na důchodové dávky. Zejména u osob, které dlouhodobě platí pouze minimální odvody, může být vhodné zvážit doplňkové formy spoření nebo investic, které pomohou kompenzovat očekávaný nižší státní důchod.
Pokud si nejste jisti, jak se změny dotknou právě vaší situace, rádi s vámi projdeme konkrétní nastavení a navrhneme řešení odpovídající vašim podnikatelským cílům.
