Právní a daňové aktuality ‣ květen 2024

Kapitálové trhy

🟢Novela AML zákona

Novela zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu – tzv. AML zákon, začal platit k 1. 5. 2024.

Zákon rozšiřuje okruh povinných osob, zjišťovaných identifikačních údajů a okruh plateb v hotovosti.

Tzv. alternativním fondům novela nově ukládá povinnost oznámit Finančnímu analytickému úřadu znění svého systému vnitřních zásad.

Novela také umožní identifikovat klienty na dálku a v některých případech přestane kontrolu vyžadovat.

S bližšími změnami, které tato novela přináší, vás seznámíme v samostatném článku.

🟢Zákon o podnikání na kapitálovém trhu je v rozporu s evropským právem

Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) se v rozsudku ze dne 16. 5. 2024 ve věci Fondee a.s. proti České národní bance (C-695/22) zabýval předběžnou otázkou, která se týkala investičního zprostředkování.

V daném případě dostala společnost Fondee a.s. pokutu od České národní banky (ČNB) za to, že jako investiční zprostředkovatel usazený v České republice předala 407 pokynů svých zákazníků obchodníkovi s cennými papíry usazenému v Nizozemí. A neoznámila ČNB, že bude poskytovat investiční služby na území jiného členského státu Evropské unie.

V souvislosti s tím položil Městský soud SDEU dvě předběžné otázky:

• Zda investiční zprostředkovatel, kterého české právo vyjímá z režimu evropské směrnice, má právo na volný pohyb služeb. A to v případě, pokud sám neposkytuje investiční služby na základě jednotného evropského pasu zákazníkovi usazenému v jiném členském státě, ale investiční službu od zahraničního subjektu využívajícího jednotného evropského pasu přijímá. Respektive se na jejím poskytování konečnému zákazníkovi jinak podílí a zprostředkovává ho.

• A také, zda v takovém případě brání unijní právo právní úpravě zakazující investičnímu zprostředkovateli předávat pokyny zákazníka zahraničnímu obchodníkovi s cennými papíry.

SDEU v rozsudku říká, že osoby, které členský stát vyjmul z působnosti této směrnice, mohou oprávněně předávat pokyny zákazníků s bydlištěm nebo sídlem v tomto členském státě.

A to k provedení investičním podnikům usazeným v jiném členském státě a povoleným za tímto účelem na základě uvedené směrnice příslušným orgánem jiného členského státu.

Proto brání vnitrostátní právní úpravě, která takové předávání zakazuje.

Jinými slovy to znamená, že česká právní úprava je v rozporu s unijním právem.

Ministerstvo financí potvrdilo, že s největší pravděpodobností bude aktuálně třeba přijmout novelu zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu (ZPKT).

ČNB uvedla, že sporné ustanovení Zákona o podnikání na kapitálovém trhu nebude nadále uplatňovat.

Insolvenční právo

🟢Změny v právní úpravě oddlužení

Návrh novely insolvenčního zákona, který přináší mnoho změn v souvislosti s oddlužením, schválila Poslanecká sněmovna ve třetím čtení.

Důležitou změnou je:

• zkrácení doby oddlužení z nynějších pěti let na tři roky plošně pro všechny dlužníky;
• vypuštění podmínky v podobě uspokojení určité části (procenta) pohledávek přihlášených věřitelů.

Případy se budou posuzovat individuálně, a to pro účely rozhodnutí o splnění oddlužení.

Věřitelům se na druhou stranu navýší lhůta pro podání návrhu na prodloužení nebo zrušení oddlužení.

Novela dále počítá s rozšířením podkladů, které bude mít insolvenční správce k dispozici pro dohled nad tím, jestli dlužník plní podmínky a povinnosti podle insolvenčního zákona.

Dále by rovněž měla sjednotit výši srážky ze mzdy v exekučním a insolvenčním řízení, pokud dlužník čelí nejméně čtyřem exekucím. To by mělo dlužníky motivovat k tomu, aby na sebe insolvenční návrh v takovém případě podali.

Novela by také měla zavést elektronický insolvenční spis a jednodušší podobu exekuční výzvy.

Dlužníci by navíc měli díky novele dostat možnost v exekuci uhradit dluh prostřednictvím internetového bankovnictví ze svého obstaveného účtu.

Občanské právo

🟢Výpověď z nájmu bytu

Významný rozsudek pro další praxi výpovědí z nájmu bytu, vydal Nejvyšší soud (NS) ke dni 15. dubna 2024, a to ve věci sp. zn. 26 Cdo 2029/2023.

Současná právní úprava obsažená v § 2286 odst. 2 občanského zákoníku totiž stanoví, že povinnou náležitostí výpovědi z nájmu bytu je poučení nájemce o právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná.

Nejvyšší soud nyní rozhodl, že jde o tzv. absolutní neplatnost, tedy neplatnost, ke které soudy budou přihlížet automaticky z moci úřední a nejen tehdy, pokud to nájemce v řízení namítne.

Nejvyšší soud v rozsudku nad rámec zákona dovodil, že obsahovou náležitostí výpovědi je i poučení o lhůtě, v jaké má být případná žaloba podaná, jinak je výpověď neplatná – a to také absolutně.

V návaznosti na soudní rozhodnutí doporučujeme pronajímatelům věnovat přípravě výpovědi z nájmu bytu větší pozornost.

Pracovní právo

🟢Posttraumatická stresová porucha jako pracovní úraz

Posttraumatická stresová porucha může být posouzená jako pracovní úraz, za který odpovídá zaměstnavatel, to připustil Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 26. 1. 2024, č. j. 21 Cdo 3408/2022-547.

Podmínkou je, že se tato porucha u zaměstnance vyvine v důsledku mimořádně intenzivně stresujícího zážitku vyvolaného událostí extrémně vybočující z běžných podmínek výkonu práce, a která se odehrála na pracovišti.

A dále, že byl zaměstnanec jejím přímým účastníkem nebo pozorovatelem (svědkem) při plnění svých pracovních povinností nebo v přímé souvislosti s tím.

Vnímání pouhých vedlejších projevů takové události – např. zaslechnutí výbuchu, zvýšená prašnost, nachomýtnutí se k davu prchajících lidí, i když vede k poškození psychického zdraví, podle NS pracovním úrazem není.

Cizinecké právo

🟢Česká republika podle ESLP nepochybila, pokud neprodloužila cizinci pobytové oprávnění

Česká republika neporušila právo na rodinný život, když z bezpečnostních důvodů neprodloužila občanovi Ruské federace pobytové oprávnění, shledal Evropský soud pro lidská práva (ESLP) v rozsudku ze dne 16. 5. 2024, ve věci Mirzoyan proti České republice.

Rozhodnutí proběhlo na podkladě utajovaných informací, s jejichž částí se později mohl seznámit advokát stěžovatele.

Proti rozhodnutí českých úřadů se stěžovatel bránil mimo jiné tím, že se neprodloužením pobytového oprávnění zasáhlo do jeho práva na rodinný život, protože bude muset z České republiky odcestovat a opustit svoji rodinu.

ESLP s jeho názorem nesouhlasil a poukázal na to, že negativní vliv na rodinu stěžovatele je nepřímý. Stěžovatel nedoložil, jestli hrál ústřední péči v roli o své děti a dále, proč by jeho přítomnost pro ně měla být klíčová. Dále si ESLP pokládal otázku, proč by ho nemohly navštěvovat a udržovat s ním kontakt na dálku.

ESLP přihlédnul také k tomu, že část dětí už byla zletilá. České orgány tak podle ESLP dostatečně zohlednily rodinné vazby stěžovatele a vyvážily dotčené zájmy.