Právní a daňové aktuality - červenec 2024

Dovolujeme si Vám představit několik novinek z oblasti legislativy a judikatury z průběhu července roku 2024 a předcházejících měsíců. O dalších změnách Vás budeme informovat i v měsících příštích.

Pracovní právo

Další novela zákoníku práce

Senát koncem července schválil návrh novely zákoníku práce, která přináší tři významné změny: ruší institut zaručené mzdy v soukromém sektoru, zavádí institut automatické valorizace minimální mzdy a možnost rozvrhování pracovní doby zaměstnancem.

Novela zcela ruší institut zaručené mzdy v soukromém sektoru. Zůstane zachován pouze zaručený plat ve veřejném sektoru podle odbornosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce. Tento krok byl odůvodňován mj. tím, že při současném zavedení automatického valorizačního mechanismu minimální mzdy bude tato v horizontu několika let vyšší než většina zaručených mezd.

Automatický růst minimální mzdy byl novelou zaveden jako promítnutí požadavku evropské směrnice o přiměřené mzdě. Nově již nebude minimální mzdu určovat na každý rok vláda, ale její výše se bude odvíjet od predikce průměrné mzdy v národním hospodářství a koeficientu označujícího kupní sílu minimální mzdy ve vztahu k životním nákladům, které ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlásí vždy do 31. 8.

Novela dále ruší povinnost zaměstnavatele vypracovat písemný rozvrh čerpání dovolené a zavádí možnost zaměstnavatele dohodnout se se zaměstnancem písemně na rozvrhování pracovní doby zaměstnancem. Při takovém způsobu rozvrhování, který bude možné využít i u tzv. dohodářů, bude zaměstnanec povinen dodržet nařízenou délku směn, doby odpočinku a průměrnou týdenní pracovní dobu určenou zaměstnavatelem. U čerpání dovolené, překážek v práci a na pracovní cestě se v takovém případě uplatní fiktivní rozvrh pracovní doby určený zaměstnavatelem. Dohodu bude možné kdykoli vypovědět i bez udání důvodu s 15denní výpovědní dobou.

Nový způsob hlášení zaměstnanců vyslaných do České republiky

K 1. 7. 2024 spustil Státní úřad inspekce práce nový portál, jehož prostřednictvím budou muset být nově oznámena všechna zahájení vyslání pracovníků do České republiky. K oznámením učiněným jakýmkoli jiným způsobem než prostřednictvím nového portálu nebude přihlíženo. K oznámení bude muset zaměstnavatel přiložit kopii dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu přeloženou do českého nebo slovenského jazyka.

Trestní právo

Nemožnost uložení trestu propadnutí věci v SJM

Nejvyšší soud (NS) v rozsudku ze dne 31. 5. 2024, sp. zn. 29 ICdo 10/2023, dovodil, že uložit trest propadnutí věci je možné pouze u věci, která v době vyhlášení rozsudku náleží výlučně pachateli trestného činu. Nemůže se z toho důvodu jednat o věc náležející do společného jmění manželů, ledaže by šlo o věc nabytou trestným činem nebo jako odměnu za něj (tj. o přímý nebo zprostředkovaný výnos trestné činnosti). Pokud by soud přesto takový trest uložil, nestane se stát v odpovídajícím podílu vlastníkem takové věci a nebude moci uspět ani s případnou žalobou na vyloučení takové věci z majetkové podstaty v insolvenčním řízení.

Procesní právo

ESLP k přípustnosti ústavní stížnosti

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) se v rozsudku ze dne 20. 6. 2024 o stížnosti č. 54651/20 (věc Crites a Rabinovitz proti České republice) kriticky vyjádřil na adresu setrvalé rozhodovací praxe českého Ústavního soudu, odmítajícího rozhodovat o ústavní stížnosti v situaci, kdy jejímu podání nepředcházelo podání dovolání, třebaže ze zákona nebylo jeho podání přípustné. Podle ESLP je taková praxe rozporná s právem na spravedlivý proces. Rozhodnutí ESLP lze jedině přivítat, protože osobám značně usnadní přístup k Ústavnímu soudu a ušetří jim nemalé náklady na povinné zastoupení advokátem, které by jinak v souvislosti s podáním dovolání musely vynakládat.

Daně

Nákup podílu financovaný úvěrem a následná fúze za účelem přenesení úvěru do nové provozní entity není zneužitím práva

Nejvyšší správní soud (NSS) v rozsudku ze dne 25. 6. 2024, č. j. 8 Afs 246/2022-61, odmítl názor finanční správy, že nákup podílu financovaný za pomoci úvěru a následná fúze s následkem přenesení úvěru do nově vzniklé entity představuje zneužití práva. V dané věci šlo o to, že daňový subjekt čerpal úvěr na nákup podílu v sesterské společnosti, se kterou následně fúzoval. Právě fúzí přitom úvěrující banka poskytnutí úvěru podmínila. Správce daně však následně úroky z toho úvěru neuznal pro účely daně z příjmu jako daňově uznatelný náklad, protože podle jeho názoru převažujícím účelem nákupu obchodního podílu a následné fúze bylo získání neoprávněné daňové úspory. S tímto náhledem se však neztotožnil ani krajský správní soud, ani NSS. Podle NSS správce daně celou věc posuzoval izolovaně, aniž by zohlednil všechny okolnosti případu (zejména celkovou akvizici finanční skupiny novým investorem, kterou daňový subjekt detailně vysvětlil, stejně jako způsoby možného financování akvizice a to, proč byl zvolen zrovna ten formou úvěru). Podle NSS správce daně nezohlednil skutečnost, že k fúzi došlo na základě požadavku úvěrující banky, bez něhož by úvěr na celkovou akvizici nebyl poskytnut. NSS uzavřel, že sice ne každý požadavek třetí strany (v tomto případě úvěrující banky) automaticky vylučuje použití institutu zneužití práva, avšak v tomto případě bylo prokázáno, že bezprostředním cílem nákupu obchodního podílu a následné fúze bylo naplnění smluvních požadavků, jimiž bylo podmíněno poskytnutí akvizičního úvěru novému investorovi. Samotná spřízněnost všech ostatních účastníků transakcí tuto ekonomickou realitu podle NSS nijak nepopírá.

Obchodní právo

Směrnice o náležité péči v oblasti udržitelnosti

Dne 13. 6. 2024 došlo k vyhlášení finálního znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1760 o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (CSDDD), která má za cíl posílit odpovědnost podniků za ochranu životního prostředí a dodržování lidských práv. Sice nyní nějaký čas potrvá, než se požadavky směrnice promítnou do českého práva, nicméně je nepochybné, že se tak stane s jistotou minimálně od roku 2027. Proto si pro vás dovolujeme některé klíčové požadavky plynoucí z CSDDD shrnout.

Povinnosti podle CSDDD se vztahují na velké podniky. Jako první by ji měly roku 2027 začít dodržovat společnosti s více než 5 000 zaměstnanci a obratem nad 1 500 milionů EUR. Jako poslední by ji měly od roku 2029 začít dodržovat společnosti s více než 1 000 zaměstnanci a obratem nad 450 milionů EUR, včetně těch ze třetích zemí, kterou dosáhnou prahových hodnot ze zdrojů na území EU. Vzhledem k tomu, že povinné subjekty budou muset hodnotit požadavky podle CSDDD i u svých obchodních partnerů a dceřiných společností, a v návaznosti na to je smluvně zavazovat k dodržování povinností podle CSDDD, lze očekávat, že dosah pravidel podle CSDDD bude mnohem dalekosáhlejší.

Povinné subjekty podle CSDDD budou muset identifikovat potenciální nepříznivé dopady své činnosti na lidská práva a životní prostředí a postarat se o jejich sledování, minimalizaci a prevenci. Proto budou muset odpovídajícím způsobem investovat, usilovat o smluvní záruky od svých obchodních partnerů v dodavatelských řetězcích, zlepšit svůj obchodní plán a podporovat malé a středně velké obchodní partnery. Budou muset přijmout transformační plán, pomocí kterého doloží, že jejich obchodní model je slučitelný s požadavkem EU omezit globální oteplování podle Pařížské dohody.

Členské státy EU budou muset na základě CSDDD zřídit nebo určit dozorčí orgán, který bude provádět kontrolu plnění povinností podle CSDDD a sankcionovat případná porušení těchto povinností.

Lze proto doporučit subjektům, na které se povinnosti podle CSDDD budou vztahovat, aby se již nyní připravily na plnění těchto povinnosti a připravily se na zmapování dodavatelského řetězce a vypracování strategických dokumentů a postupů.

Ochrana osobních údajů

Nové doporučení ÚOOÚ ke kamerovým systémům dronů

Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) vydal dne 8. 7. 2024 doporučení č. 1/2024 ke zpracování osobních údajů prostřednictvím záznamu z kamer, kterými jsou vybavena bezpilotní letadla. ÚOOÚ si totiž správně všímá toho, že provozovatel bezpilotního letadla vybaveného kamerovým zařízením, může být v postavení správce nebo zpracovatele osobních údajů. ÚOOÚ akcentuje, že za všech okolností musí provozovatel takového bezpilotního letounu dodržovat obecné zásady ochrany osobních údajů podle čl. 5 obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), tj. zpracovávat záznamy korektním, zákonným a transparentním způsobem, pouze pro konkrétní legitimní účely, a jen v přiměřeném, nezbytném rozsahu. Pokud by provozovatel bezpilotního letounu povinnosti podle GDPR porušil, vystavuje se riziku postihu (pokuta za přestupek, popř. náhrada škody).

ÚOOÚ je toho názoru, že zpracovávání osobních údajů prostřednictvím kamer připevněných k bezpilotnímu letounu (dronu), je možné v těchto případech: (i) používání dronu takovým způsobem, při kterém nejsou pořizovány záběry umožňující přímou nebo nepřímou identifikaci fyzických osob (např. pro pořizování záběrů krajiny, monitoring zvěře, zemědělských ploch, protipožární monitoring apod.), (ii) využití dronu s kamerovým systémem pro monitorování prostor vlastněných nebo užívaných výlučně fyzickou osobou, popř. jejími rodinnými příslušníky, (iii) využití dronu s kamerovým systémem orgány veřejné moci při výkonu jejich zákonných pravomocí, (iv) využití dronu s kamerovým systémem v případech, na které se vztahuje tzv. zpravodajská licence. Ve všech ostatních případech bude muset správce důvod doložit.

Stanovisko EDPB k využívání modelu „consent or pay“

Evropský sbor pro ochranu osobních údajů (EDPB) ve svém novém stanovisku zaujal odmítavý postoj k využívání modelu „consent or pay“ velkými platformami. Podstatou tohoto modelu je to, že přístup uživatele na webové stránky je podmíněn buď tím, že udělí souhlas se zpracováním osobních údajů nebo zaplatí určitý poplatek. Podle EDPB ve většině takových případů nelze hovořit o tom, že by souhlas se zpracováním osobních údajů byl udělen svobodně. V té souvislosti EDPB poukázal rovněž na to, že osobní údaje nelze považovat za obchodovatelné komodity a že právo na ochranu osobních údajů nemůže být nijak zpoplatněno. EDPB proto doporučuje jako alternativu poplatku zvolit raději nabídku jiné bezplatné alternativy, např. formou reklamy zahrnující zpracování menších nebo žádných osobních údajů.