Dovolujeme si Vám představit několik novinek z oblasti legislativy a judikatury z průběhu července roku 2025 a předcházejících měsíců. O dalších změnách Vás budeme informovat i v měsících příštích.
Cizinecké právo
Skončení pracovního poměru cizince, který přišel o pobytové oprávnění
Zákoník práce nestanoví výslovně, že zánik oprávnění cizince k pobytu na území České republiky je důvodem ukončení pracovního poměru. Ve věci nyní udělal jasno rozsudek Nejvyššího soudu (NS) ze dne 29. 5. 2025, sp. zn. 21 Cdo 1111/2024. V posuzovaném případě šlo o tureckého státního občana, který v České republice, který studoval na české univerzitě a z toho důvodu měl jako student volný přístup na trh práce. Následně ale prodělal vážný úraz, v jehož důsledku došlo k přerušení jeho studia, čímž ztratil i volný přístup na trh práce a přestal splňovat podmínky pro zaměstnávání na území České republiky. Jeho zaměstnavatel mu proto sdělil, že jeho pracovní poměr z toho důvodu zanikl. Tento názor následně posvětil i NS, když v rozsudku vyslovil, že pracovní poměr skutečně zaniká i při ztrátě volného přístupu na pracovní trh, a to navzdory tomu, že to zákoník práce výslovně neuvádí (analogicky totiž situace odpovídá zániku pracovního poměru z důvodu rozhodnutí o zrušení povolení k pobytu ve smyslu § 48 odst. 3 písm. a) zákoníku práce).
Zpřísnění azylových a migračních pravidel
Dne 23. 7. 2025 schválil senát novelu zákona o pobytu cizinců zpřísňující azylová a migrační pravidla. Novela počítá s mechanismy zrychlujícími řízení o poskytnutí mezinárodních ochrany s cílem zabránit jejímu zneužívání (např. kratší lhůty pro vydání rozhodnutí). Zavádí dále zákaz udělit azyl vyhoštěným cizincům. V té souvislosti se zavádí také jednotné řízení o neudělení mezinárodních ochrany a o navrácení cizince do země původy. Soudy budou muset zvážit, zda v případě, kdy bude cizinec odsouzen za trestnou činnost, je namístě uložit také trest vyhoštění. Migranti by měli procházet i novým epidemiologickým vyšetřením. Policie a úřady budou moci u migrantů použít informace z jejich mobilních telefonů k jejich identifikaci. Žadatelům o azyl budou moci úřady podle Ministerstva vnitra také určit místo pobytu nebo nařídit povinnost pobývat v azylových zařízeních. Úřady budou moci omezit sociální standardy žadatelů o azyl na ubytování a stravu i omezit jejich přístup na pracovní trh a budou moci zrušit nebo neprodloužit pobyt cizinci, který se třikrát za jeden rok dopustí některých přestupků. Rozšíří se povinnosti žadatele o azyl vůči ministerstvu vnitra a policii, zejména v předkládání potřebných dokumentů.
Novela dále reaguje na válku na Ukrajině a s tím související uprchlickou vlnu – úřady budou moci odmítat žádosti o dočasnou ochranu těch běženců z Ukrajiny, kteří ji už mají nebo měli v jiné zemi EU, a to za předpokladu, že ministerstvo vnitra předtím oznámí Evropské komisi, že existuje riziko vyčerpání kapacit pro zvládání následků hromadného přílivu uprchlíků.
Daně
Jednotné měsíční hlášení
Již v jednom z předešlých vydáních našich právních aktualit jsme Vás informovali o chystaném zavedení tzv. jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele. Příslušný návrh zákona nyní úspěšně prošel legislativním procesem a byl schválen v senátu. Jednotné měsíční hlášení by mělo zaměstnavatelům od 1. 4. 2026 ulevit od papírování s tím, že zpětně bude možné údaje nahlásit i za první čtvrtletí roku 2026. Nahradit má až 25 dosavadních formulářů. Zaměstnavatelé v něm budou elektronicky České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) zasílat informace o zaměstnancích a jejich výdělcích. Správa sociálního zabezpečení je pak přepošle dalším dotčeným institucím. Do příslušné evidence se budou muset zaměstnavatelé registrovat nejpozději dva dny před nástupem prvního zaměstnance a hlásit také započetí pracovního poměru nebo nenastoupení zaměstnance do práce (a to pod hrozbou možné pokuty s cílem ztížit nelegální zaměstnávání). V souvislosti s přijetím jednotného měsíčního hlášení bude ještě poslanecká sněmovna projednávat i návrh změnového zákona zavádějícího související změny (např. zrušení ročního limitu 40 mil. Kč pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů v obchodních společnostech od daně z příjmu či zpřesnění právní úpravy nepeněžních benefitů tak, že nesmějí být mzdou, platem, odměnou ani náhradou za ušlý příjem).
Novela zákona účetnictví
Senát dne 23. 7. 2025 schválil novelu zákona o účetnictví, která zavádí zejména zvýšení limitu pro povinný audit účetní závěrky, čímž se sníží počet firem, které tuto povinnost budou mít. Nově bude ke vzniku povinnosti auditovat účetní závěrku potřeba překročit ze stanovených limitů namísto dosud jediného – hranice obratu pro povinný audit se zvýší na 240 milionů Kč ze stávajících 80 milionů, hodnota aktiv se zvýší na 120 milionů Kč se stávajících 40 milionů Kč a třetí limit zůstává neměnný (50 a více zaměstnanců). Novela dále počítá se zvýšením limitů pro zařazování společností do jednotlivých kategorií účetních jednotek o inflaci z let 2013-2022 a upouští od rozšíření povinnosti vypracovávat zprávu o udržitelnosti na další účetní jednotky (konkrétně budou mít tuto povinnost účetní jednotky s více než 1000 zaměstnanci namísto dosavadních 500).
Nový zákon o řízení a kontrole veřejných financí
S účinností od 1. 1. 2027 nahradí stávající zákon o finanční kontrole zákon č. 231/2025 Sb., o řízení a kontrole veřejných financí, který bude upravovat mj. řízení a provádění kontroly mezi orgány veřejné správy a žadateli nebo příjemci veřejné finanční podpory. Cílem zákona je zvýšit ochranu veřejných prostředků modernizací, zjednodušením a zefektivněním systému řízení a kontroly veřejných financí. Zákon jasně definuje základní zásady a konkrétní povinnosti pro všechny osoby, které se podílejí na rozhodování o veřejných výdajích, nastavuje jasná pravidla a postupy pro interní audit a zakotvuje povinnost všech kontrolních orgánů koordinovat a spolupracovat při plánování svých kontrol.
Základem daně při vkladu pozemku je jeho zbytková hodnota
Městský soud v Praze se ve svém nedávném rozsudku zabýval tím, zda může být odpočet DPH při vložení pozemku, jako nepeněžitého vkladu do obchodní společnosti považován za odpočet spojený s nabytím majetku. Základ daně by se podle soudu měl v případě bezúplatného dodání nakoupeného hmotného majetku stanovit na bázi zbytkové hodnoty, kterou je obecně potřeba rozumět účetní zůstatkovou cenu zohledňující skutečné opotřebení majetku. V posuzovaném případě je proto podle soudu základem daně kupní cena pozemku s přihlédnutím k jeho zůstatkové hodnotě v okamžiku vkladu, pokud byl při jeho pořízení alespoň částečně uplatněn nárok na odpočet DPH.
Soukromé právo
Selektivní distribuce neporušuje pravidla hospodářské soutěže
NS rozsudkem ze dne 30. 4. 2025, sp. zn. 23 Cdo 1504/2024, udělal tečku za déle trvajícím sporem mezi francouzskou společností CHANEL a českým prodejcem parfémů Notino. Společnost CHANEL se domáhala poskytnutí informací o původu výrobků nabízených společností Notino, protože ta nebyla jejím oficiálním distributorem. Jak pražský městský soud, tak následně pražský vrchní soud společnosti CHANEL vyhověly. Společnost Notino podala dovolání, které NS zamítl. Z odůvodnění jeho rozsudku je pro právní praxi významný jednak závěr o tom, že právo na poskytnutí informací a další práva podle zákona o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví se podle NS nepromlčují, a dále závěr o tom, že systém selektivní distribuce společnosti CHANEL je legitimní a nepředstavuje omezení hospodářské soutěže, poněvadž se zavedením takového systému sleduje ochrana značky CHANEL, její dobré pověsti, prestiže jejích výrobků a správné používání výrobků této značky. NS poukázal také na to, že vzhledem k existenci ochranné známky (od které společnosti CHANEL dovozovala svá práva) nikdo nemůže nabízet výroky označené touto známky bez souhlasu společnosti CHANEL.
Podnájem jako spotřebitelská smlouva a vyúčtování služeb
NS v rozsudku ze dne 27. 5. 2025 uzavřel, že smlouva o podnájmu bytu může být smlouvou spotřebitelskou s tím, že jestliže v rámci podnájemního vztahu bylo dohodnuto také poskytování služeb v podobě dodávek elektřiny a plynu, aniž by si smluvní strany dohodly pravidla vyúčtování, vztahuje se na vyúčtování zálohových plateb úprava zákona č. 67/2013 Sb., o službách.
