Dovolujeme si Vám představit několik novinek z oblasti legislativy a judikatury z průběhu května roku 2025 a předcházejících měsíců. O dalších změnách Vás budeme informovat i v měsících příštích.
Daně
Dotace k ceně
Zdaňování dotací a dotací k ceně v praxi někdy působí problémy. Klasické dotace nejsou předmětem daně z přidané hodnoty, na rozdíl od tzv. dotací k ceně, k jejichž povaze a zdaňování se nyní vyjádřil Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) v rozsudku ze dne 8. 5. 2024 ve věci C-615/23. SDEU dovodil, že aby se jednalo o dotaci přímo vázanou k ceně (a tedy podléhající DPH), musí být nejdříve vyplacena příjemci s tím účelem, aby dodal určité zboží nebo poskytl určitou službu, dále je nutné ověřit, že kupující daného zboží/služby mají z této dotace prospěch, tedy že cena pro ně byla poměrně snížena o dotaci, a že plnění, které se příjemce dotace zavázal poskytnout, musí být přinejmenším určitelné. V posuzovaném případě se jednalo o dotování cen jízdného v hromadné dopravě, ale podobné závěry se uplatní také například pro dotace poskytované energetickým a informačním konzultačním střediskům v rámci českých dotačních programů Nová zelená úsporám. Rozhodnutí SDEU tak staví najisto, že dotace k ceně není zahrnuta do základu daně pouze v případě, pokud je vyplacena předem a slouží k pokrytí ztrát vzniklých poskytovateli služeb, pokud navíc její výše není závislá na konkrétním použití služeb nebo konkrétních dodávkách zboží (např. proto, že se vyplácí bez zohlednění totožnosti a počtu uživatelů poskytnuté služby). V ostatních případech by tedy dotace k ceně měla být předmětem daně.
Úrok z neoprávněně vyměřeného cla
Nejvyšší správní soud (NSS) v rozsudku ze dne 15. 4. 2025, č. j. 1 Afs 334/2024-58, přehodnotil svoji dosavadní rozhodovací praxi ohledně úroku z nezákonně vyměřeného a uhrazeného cla. Dosavadní rozhodnutí NSS totiž vycházela ze znění českého celního zákona, který právo na úroky z nezákonně vyměřeného a uhrazeného cla vylučoval. NSS však nyní shledal, že česká právní úprava je v rozporu s právem Evropské unie. Proto dovodil, že v případě, kdy došlo ke zrušení rozhodnutí o doměření cla a jeho vrácení z důvodu rozporu s unijním právem, má subjekt právo také na zaplacení úroku. Kromě toho NSS konstatoval rovněž to, že použití zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci není v takových případech na místě, neboť tento institut je určen k náhradě škody, nikoli k úhradě úroků.
Zastřená daňová kontrola
V rozsudku ze dne 10. 4. 2025, č. j. 6 Afs 169/2023-32, NSS dovodil, že daňová kontrola nemusí být vždy zahájena oznámením o jejím zahájení, ale již tehdy, když správce daně začne ověřovat rozhodné skutečnosti pro správné stanovení daně, a to i v rámci vyhledávací činnosti. To má zásadní význam pro běh lhůty pro stanovení daně a v konečném důsledku tak i na právo správce daně stanovit daň. NSS upozornil, že obsahem vyhledávací činnosti je sběr podkladových informací. Jakmile správce daně překročí rámec povolené vyhledávací činnosti (zpravidla tím, že začne ověřovat a zjišťovat daňový základ nebo jiné okolnosti rozhodné pro správné stanovení daně), jedná se již z materiálního hlediska o daňovou kontrolu. V ten okamžik proto začíná běžet i propadná lhůta pro stanovení daně. Závěry tohoto rozhodnutí jsou významné, neboť praxe neformálních daňových kontrol je poslední dobou stále častější.
Správní právo
Změna pravidel silničního provozu
Dne 1. 7. 2025 vstoupí v účinnost zákon č. 122/2025 Sb., měnící úpravu pravidel silničního provozu. Zavádí např. zvýšení limitu pro přivolání policie z částky vzniklé škody 100 000 Kč na 200 000 Kč a zavádí možnost dopravní nehody hlásit elektronicky přes webovou aplikaci České kanceláře pojistitelů, čímž odpadá vyplňování papírových formulářů. V souvislosti s tím přichází i z měna v úpravě bodového systému a dopravních přestupků. Bodový systém bude mít nově tři úrovně namísto čtyř (2, 4 a 6 bodů), přičemž závažné přestupky (např. řízení pod vlivem) budou hodnoceny 6 body, tudíž mohou vést k automatickému vybodování a ztrátě řidičského oprávnění. Nadto zákon navyšuje sazby pokut za přestupky (např. za odmítnutí dechové zkoušky až na 75 000 Kč).
Dalšími dílčími novinkami, které novela přináší, je zrušení povinnosti vozit řidičský průkaz a technický průkaz. Jejich existenci bude moct policie nově ověřovat online. Zákon dále upravuje podmínky provozu autonomních vozidel a zakládá úřad Inspekce silniční dopravy (INSID), která bude moci kontrolovat technický stav vozidel, dodržování přestávek, hmotnosti nákladu a dalších aspekty silničního provozu.
Občanské právo
Nesprávné založení citlivých dat do spisu jako porušení práva na soukromí
Nejvyšší soud (NS) v rozsudku ze dne 16. 4. 2025, sp. zn. 30 Cdo 1849/2024, vyhověl dovolání manželů, kteří se domáhali omluvy a finančního zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou jim tím, že jim policie při domovní prohlídce zajistila mobilní telefon a tablet, které obsahovaly komunikaci s obhájci, soukromé fotografie, videa a další komunikaci, v čemž spatřovali nesprávný úřední postup. NS sice vyslovil, že samotné založení této komunikace do spisu nepředstavuje nesprávný úřední postup, ale vzhledem k tomu, že se s ní tak mohli seznámit státní zástupce, ostatní obvinění a jejich obhájci, je něčím, k čemu lze přihlédnout při posuzování rozsahu nemajetkové újmy. Nesprávný úřední postup lze podle NS spatřovat v tom, že soud v rozsudku neučinil konkrétní opatření, aby taková data nebyla do spisu založena.
Trestní právo
Podání odporu proti trestnímu příkazu
V jednodušších trestních věcech lze o vině a trestu rozhodnout namísto odsuzujícího rozsudku trestním příkazem. Proti němu může obviněný podat ve lhůtě 8 dnů od jeho doručení odpor. Ústavní soud nyní řešil otázku, zda lze odpor proti trestnímu příkazu podat ještě před jeho doručením a v nálezu ze dne 10. 4. 2025, sp. zn. I. ÚS 612/25, dovodil, že to možné je, s tím, že takové předčasné podání odporu bude mít stejné následky, tj. zrušení trestního příkazu a nařízení hlavního líčení.
