Dovolujeme si Vám představit několik novinek z oblasti legislativy a judikatury z průběhu ledna roku 2025 a předcházejících měsíců. O dalších změnách Vás budeme informovat i v měsících příštích.
Pracovní právo a sociální zabezpečení
Novela zákona o zaměstnanosti
Dne 1. 1. 2025 nabyla účinnosti novela zákona o zaměstnanosti (č. 470/2024 Sb.) zavádějící několik změn. Předně se jí zavádí změna výše odvodu v případě, že velcí zaměstnavatelé nebudou zaměstnávat v určitém množství zdravotně znevýhodněné osoby, jak jim ukládá zákoník práce, a výše mzdových nákladů provozních asistentů.
Další významné změny souvisejí s postihováním nelegálního zaměstnávání a jeho zastřeného zprostředkování. Inspektorům inspektorátů práce zákon nově umožní při kontrolách pořizovat zvukové i obrazové záznamy bez vědomí kontrolovaných osob, pokud nelze účelu kontroly dosáhnout jinak, a tyto přestupky pak nově trestat i zveřejněním rozhodnutí o těchto přestupcích na úřední desce Státního úřadu inspekce práce po dobu 1 roku.
Zákon dále rozšiřuje okruh osob, které pro vstup na trh práce nepotřebují pracovní oprávnění, o cizince, který vykonává v České republice uměleckou činnost jako člen uměleckého souboru veřejné kulturní instituce podle zákona o veřejných kulturních institucích, a posiluje digitalizaci procesu zprostředkování zaměstnání tím, že žádost o zprostředkování zaměstnání a žádost o podporu v nezaměstnanosti bude nově možné podávat elektronicky, prostřednictvím držitele poštovní licence nebo formou tzv. asistovaného podání na úřadu práce.
Jak je to s dohodami od nového roku?
V průběhu posledních měsíců došlo k několika legislativním zásahům do úpravy dohod o konání prací mimo pracovní poměr, přičemž některé již odsouhlasené změny byly následně rušeny, což přispělo k zmatení a nejistotě nejen zaměstnavatelů, ale i zaměstnanců.
Povinnost evidovat dohody o provedení práce zůstane zachována. Původně zavedený institut tzv. oznámených dohod byl ale zákonem zcela zrušen a na konci roku byl v té souvislosti přijat další zákon, podle něhož částka rozhodná pro vznik účasti dohodáře na nemocenském pojištění činí v případě DPP 25 % průměrné mzdy a u zaměstnání pak minimálně 4 500 Kč v kalendářním měsíci. Zároveň bylo zpřesněno, že příjem plynoucí jak z DPP, tak i např. pouze z DPČ, by měl být samostatným základem daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně pouze v případě, že výše příslušných uvedených částek vůbec nedosahuje, nikoliv tehdy, když tyto částky nepřesahuje.
Zákon o integračním sociálním podniku
Dne 1. 1. 2025 nabyl účinnosti zákon č. 468/2024 Sb., o integračním sociálním podniku, který by měl umožnit efektivnější začleňování znevýhodněných osob do pracovního procesu tím, že na jeho základě budou státem dotovány tzv. integrační sociální podniky, tj. takové, které budou zaměstnávat z nejméně 30 % z celkového počtu zaměstnanců osoby se specifickými potřebami (tj. seniory, osoby zdravotně hendikepované, bezdomovce, osoby propuštěné z výkonu trestu či dětských domovů či dlouhodobě nezaměstnané, a také cizince, jimž byl udělen azyl či doplňková ochrana). Výše motivačního příspěvku pro tyto zaměstnavatele se bude odvíjet od příjmu, kterého integrovaná osoba u nového zaměstnavatele dosáhne, minimálně půjde o 120 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Vedle motivačního příspěvku zákon počítá rovněž s příspěvkem na náklady spojené se zaměstnáváním osob se specifickými potřebami ve výši 1 000 Kč, resp. 2 500 Kč v případě nejvíce sociálně znevýhodněných osob.
Náhrada nákladů při práci z domova
Vyhláška č. 474/2024 Sb. zavádí s účinností od 1. 1. 2025 paušální částku náhrady nákladů při práci na dálku ve výši 4,80 Kč za každou započatou hodinu práce. Tato částka se uplatní v případě, že si výši náhrady zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodnou. Zároveň však upozorňujeme, že zaměstnavatel se zaměstnancem může dohodnout i na tom, že mu náhrada nákladů při práci z domova nebude vůbec příslušet.
Daně
Novela zákona o DPH
V předchozích číslech jsme Vás opakovaně informovali o změnách v oblasti DPH účinných od ledna roku 2025. Přesto si Vám na tomto místě dovolujeme připomenout alespoň ty nejvýznamnější:
- mění se výše obratu rozhodná pro vznik registrační povinnosti k DPH a samotný systém registrace;
- zavádí se možnost plátce zvolit si čtvrtletní zdaňovací období;
- lhůta pro opravu základu daně se prodlužuje na 7 let (tříletá lhůta zůstává zachována jen pro provedení oprav u záloh);
- lhůta pro opravu odpočtu daně se v případě jeho dodatečného snížení prodlužuje na 7 let a v případě jeho navýšení se uplatní základní lhůta;
- mění se pravidla pro opravu základu daně v případě nedobytných pohledávek, která přináší povinnosti i odběratelům, nikoli jen dodavatelům;
- zavádí se přeshraniční režim osvobození od daně pro malé podniky.
K těmto a dalším změnám vydalo Generální finanční ředitelství detailní informaci, na kterou zájemce případně odkazujeme. Naleznete ji pod tímto odkazem: https://financnisprava.gov.cz/assets/cs/prilohy/d-seznam-dani/82973_Souhrnna-informace-k-novele-DPH-2025.pdf.
Darování podílových listů jako příjem osvobozený od daně z příjmu
Nejvyšší správní soud (NSS) se v rozsudku ze dne 30. 10. 2023, č. j. 8 Afs 370/2021-43, zabýval tím, zda darování podílových listů představuje příjem osvobozený od daně z příjmu. NSS dospěl k závěru, že v situaci, kdy podílové listy byly darovány souhrnně jednou smlouvou, v jeden čas, mezi stejnými osobami a se stejným záměrem, jde o jednorázových převod majetku, který na straně obdarovaného představuje příjem, který je ze zákona o daně osvobozen. Pokud však takový příjem překročí zákonnou hranici pro vznik oznamovací povinnosti, je obdarovaný povinen tento příjem správci daně oznámit nehledě na to, že hodnota jednotlivých podílových listů tuto hranici nepřekročila. Rozhodná je podle NSS souhrnná hodnota darovaného majetku.
Plnění daňové povinnosti jako odporovatelný právní úkon
Insolvenční správce může po vydání rozhodnutí o úpadku podat tzv. odpůrčí žaloby proti věřitelům dlužníka, kterým se od dlužníka dostalo plnění na úkor ostatních věřitelů. V konečném důsledku se tak dociluje vrácení vyplaceného plnění, z něhož se následně poměrně uspokojí všichni přihlášení věřitelé v insolvenci. Nejvyšší soud (NS) v nedávné minulosti posuzoval, zda lze podat odpůrčí žalobu i proti správci daně, tj. zda odporovatelným úkonem je plnění zákonné daňové povinnosti. V rozsudku ze dne 30. 9. 2024, sp. zn. 29 ICdo 105/2022, pak NS uzavřel, že neúčinným, tj. odporovatelným, právním úkonem může být také plnění ze zákona vzniklého dluhu (v projednávaném případě odvedení daně), a to nehledě na to, zda povinnost k jeho plnění byla uložena pravomocným rozhodnutím orgánu veřejné moci.
NS zároveň dovodil, že částka odpovídající dani z přidané hodnoty obsažená v ceně, kterou dlužníku za dodané zboží zaplatili jeho odběratelé, se stává majetkem dlužníka, nikoli státu. V majetku dlužníka je pak tato částka do doby, dokud dlužník svoji daňovou povinnost nesplní.
DPH u zaměstnaneckých benefitů
Koordinační výbor Komory daňových poradců a Generálního finančního ředitelství (KOOV) se nedávno zabýval otázkou, zda u zaměstnaneckých benefitů vzniká nárok na odpočet DPH. Závěr KOOV je takový, že nárok na odpočet DPH u zaměstnaneckých benefitů, které jsou zaměstnancům poskytovány bezplatně a slouží k jejich osobním potřebám, nevzniká. Dle názoru KOOV je ale třeba v každém jednotlivém případě posoudit, zda u podobných plnění převažuje složka soukromé potřeby nebo požadavek na výkon činnosti zaměstnavatele. U benefitů poskytovaných zaměstnanci za úplatu je pak situace odlišná – u těchto benefitů je základem pro odvod DPH výše této úplaty (výjimku od 1. ledna 2025 představuje dodání nemovité věci) a zaměstnavateli z přijatých zdanitelných plnění vzniká nárok na odpočet. Nejasná pak zůstává otázka benefitů poskytnutých za úplatu v symbolické výši, u kterých GFŘ vyžaduje, aby otázka symbolické výši byla posuzována vždy individuálně vzhledem k okolnostem každého případu.
Nárok na odpočet DPH u zbytných služeb
Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 12. 12. 2024, ve věci Weatherford Atlas Gip SA (c-527/23) dospěl k závěru, že správce daně nemůže odmítnout nárok na odpočet DPH jen proto, že pořízené služby nejsou nezbytné či vhodné pro ekonomickou činnost společnosti. Pokud přijaté služby slouží k uskutečňování zdanitelných plnění, nárok na odpočet DPH musí být uznán. V daném případě šlo o společnosti zabývající se těžbou ropy a zemního plynu, která uplatňovala nárok na odpočet z pořízených administrativních služeb, které navíc využívaly i další společnosti z jejího koncernu. Tato skutečnost podle SDEU nemá na nárok na odpočet vliv. Nanejvýš je třeba se ujistit, zda nárok na odpočet byl uplatněn v částce odpovídající hodnotě služby poskytnutých skutečně společnosti Weatherford jako subjektu, který nárok uplatnil, protože pro přiznání nároku na odpočet je nezbytné, aby společnost přijaté služby použila pro uskutečňování zdanitelných plnění a aby mezi přijatou službou a uskutečněným zdanitelným plnění existovala přímá a bezprostřední souvislost, případně aby náklady byly součástí režijních nákladů společnosti.
Osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv
Senát koncem ledna 2025 schválil návrh zákona, na jehož základě budou některé příjmy fyzických osob z úplatného převodu kryptoaktiv osvobozeny od daně. Rozhodné bude splnění podmínek tzv. hodnotového a časového testu. K osvobození příjmů z úplatného převodu kryptoaktiv tak dojde, pokud úhrn hrubých příjmů z takového převodu nepřesáhne 100 000 Kč (pozn. nebude se vztahovat na elektronické peněžní tokeny), nebo pokud poplatník držel kryptoaktivum před převodem alespoň po dobu tří let a dosáhl hrubých zdanitelných příjmů do 40 milionů Kč (v to počítaje i příjmy z úplatného převodu cenných papírů a podílů v obchodních korporacích).
Osobní údaje
Doporučení ke kamerovým systémům ve školách
Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) přijal dne 15. 1. 2025 doporučení ke kamerovým systémům umístěným ve školách a školských zařízeních. ÚOOÚ školám souhrnně doporučuje nasazení kamerového systému předem vyhodnotit (identifikovat ohrožení, jimž chtějí prostřednictvím kamer čelit, zvážit umístění kamer tak, aby to bylo přiměřené a nezasahovalo příliš do soukromí osob, respektovat práva subjektů údajů a funkčnost systému konzultovat s pověřencem pro ochranu osobních údajů. ÚOOÚ spatřuje tři základní funkce kamerových systémů (prevence protiprávní činnosti, urychlení reakce na nastalé krizové situace a zajištění důkazu). Základními účely zpracování osobních údajů pomocí kamerového systému je ochrana majetku, života a zdraví a osob, prevence šikany, zachování výuky v krizových podmínkách. Právním důvodem zpracování bude převážně oprávněný zájem správce, v některých případech pak plnění zákonné povinnosti. Zakládat právní důvod zpracování na udělování souhlasu ÚOOÚ nedoporučuje jako neudržitelné vzhledem k oprávnění subjektů údajů tento souhlas kdykoli odvolat a nemožnosti ho vždy získat od třetích osob vstupujících do budovy. ÚOOÚ upozorňuje rovněž na to, že školy při umisťování kamer nesmí zapomenout také na právní úpravu monitorování zaměstnanců na pracovišti a jí stanovené podmínky.
Před nasazením kamerového systému doporučuje ÚOOÚ školám provést tzv. balanční test, k němuž vydal samostatnou metodiku, který by měl školám pomoci, zda nad jejich oprávněným zájmem nepřevažuje právo na ochranu soukromí osob (žáků, zaměstnanců školy či třetích osob). Míru zásahu do soukromí ovlivňuje podle ÚOOÚ několik faktorů jako umístění kamer (kamera umístěná u vstupu do objektu omezuje soukromí méně než kamera umístěná v učebnách, sborovnách či kabinetech), počet kamer, režim kamer (ty fungující až po skončení vyučování jsou podle ÚOOÚ přijatelnější než kamery fungující nepřetržitě), záběry kamer, využívání speciálních funkcí kamer (problematické jsou podle ÚOOÚ kamery zaznamenávající také zvuk a kamery využívající např. biometrické rozpoznávání obličeje, u kterých musí škola doložit i zvláštní právní důvod jejich užívání), doba a místo uložení záznamu (kdy je třeba věnovat pozornost i právnímu vztahu s poskytovatelem úložiště jako zpracovatelem osobních údajů či otázce předávání osobních údajů do třetích zemí) či frekvence výskytu osob ve sledovaném prostoru.
ÚOOÚ v doporučení vymezuje čtyři skupiny kamer z hlediska intenzity zásahu do soukromí. Do skupin se zvýšeným zásahem do soukromí, u kterých spíše převáží právo na ochranu soukromí, zařazuje např. kamery umístěné v šatnách sportovišť, v učebnách, sborovnách, kamery se zvukovým záznamem a kamery s využitím biometrického rozpoznávání obličeje.
Úplné znění doporučení naleznete pod tímto odkazem: https://uoou.gov.cz/media/publikace/dokumnety/doporuceni-1-2025-kamery-ve-skolachdefpropublikaci.pdf.
Nemajetková újma při ztrátě kontroly nad osobními údaji
Německý Spolkový soudní dvůr na konci roku v rozsudku ze dne 18. 11. 2024, sp. zn. VI ZR 10/24, dovodil, že i krátkodobá ztráta nad osobními údaji v důsledku porušení obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) může sama o sobě být považována za nemajetkovou újmu. Při výpočtu její náhrady je pak třeba zohlednit citlivost a použití údajů, typ ztráty kontroly a případnou existující psychickou újmu. Vzhledem k tomu, že GDPR platí i na území České republiky, lze závěry tohoto německého rozsudku použít na našem území.
Ostatní
Pravomoc finančního arbitra
Finanční arbitr představuje státem zřízen orgán mimosoudního řešení spotřebitelských sporů na finančním trhu. NSS nyní v rozsudku ze dne 11. 10. 2023, č. j. 6 Afs 161/2022-36, dospěl k závěru, že jeho pravomoc se neomezuje jen na spory, ve kterých se spotřebitel domáhá splnění nějaké povinnosti (typicky vrácení peněz apod.), ale zahrnuje o spory, ve kterých se spotřebitel domáhá vydání určovacího výroku (v daném případě šlo konkrétně o určení neplatnosti pojistné smlouvy).
Pobyt cizinců a přezkum neudělení víza
Pokud cizinec požádá o udělení víza, které mu nebude uděleno, musí před napadením zamítavého rozhodnutí požádat o nové posouzení důvodů neudělení víza podle § 180e zákona o pobytu cizinců. NSS toto dovodil v rozsudku z 18. 8. 2023, č. j. 5 Azs 39/2023-24. Nedojde-li tedy před podáním správní žaloby k požádání o nové posouzení důvodů neudělení víza, bude žaloba odmítnuta jako nepřípustná a nebude projednána. Bude-li žádost podána, je cizinec, který ji podal, oprávněn setrvat na území České republiky do doby jejího vyřízení.
Právo na náhradu nemajetkové újmy právnických osob
Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 15. 1. 2024, č. j. Pl. ÚS 26/24, potvrdil, že i právnické osoby mohou být dotčeny na své dobré pověsti (např. lživými výroky jiného subjektu) a může jim tak vzniknout právo na náhradu nemajetkové újmy. Při ochraně pověsti právnických osob lze pak uplatnit stejné prostředky, jaké jsou stanoveny na ochranu proti nekalé soutěži – lze tedy nárokovat zdržení se nactiutrhačného jednání, odstranění jeho následků, náhradu škody, vydání bezdůvodné obohacení, jakož i přiměřené zadostiučinění.
