Právní a daňové aktuality Prosinec 2024
Dovolujeme si Vám představit několik novinek z oblasti legislativy a judikatury z průběhu prosince roku 2024 a předcházejících měsíců. O dalších změnách Vás budeme informovat i v měsících příštích.
Finanční trhy a investice
Zákon o digitalizaci finančního trhu
Dne 6. 12. 2024 schválila poslanecká sněmovna ve třetím čtení vládní návrh zákona o digitalizaci finančního trhu. Zákon v současnosti projednává senát. Nabýt účinnosti by tak mohl v průběhu února či března tohoto roku. Zákon představuje implementaci příslušných evropských směrnic a nařízení. Měl by přinést přiblížení a zrovnoprávnění kryptoměn s tradičními investičními aktivy. Obchodníci s kryptoaktivy budou podle zákona podléhat dohledu ze strany České národní banky (která povede seznamy kryptoaktiv i jejich vydavatelů a poskytovatelů), budou se na ně vztahovat pravidla o odborné způsobilosti, jakož i informační povinnost ve vztahu k investorům a povinnost shromažďovat údaje o kupujících a prodávajících, aby se zabránilo praní špinavých peněz.
Zákon se dále snaží chránit majitele kryptoaktiv například tím, že v případě exekuce nebo insolvence vydavatelů tokenů a těch, kterým byla svěřena kryptoaktiva třetích osob, nebude možné tyto prostředky postihnout. Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy budou muset zároveň každoročně zajistit posouzení přiměřenosti ochrany svěřených prostředků auditorem a předkládat České národní bance účetní závěrky, které budou rovněž muset nechat ověřit auditorem. Porušení povinností podle zákona bude moct Česká národní banka trestat vysokými pokutami a ukládáním předběžných a nápravných opatření.
Majitelé kryptoměn budou moci osvobodit příjem z úplatného převodu kryptoaktiva, pokud úhrn souvisejících příjmů nepřesáhne v kalendářním roce 100 000 Kč, nebo pokud kryptoaktivum bude vlastnit alespoň tři roky. Jinak se zdaňování příjmů z kryptoaktiv bude blížit zdaňování příjmů z prodeje cenných papírů.
Daně a sociální zabezpečení
Odložení plateb záloh na sociálním pojištění začínajícím podnikatelům
Dne 1. 1. 2025 nabyla účinnosti novela zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (zákon č. 436/2024 Sb.), která umožňuje úlevy začínajícím podnikatelům, kteří nevstoupili do paušálního režimu. Tito podnikatelé nebudou muset v roce zahájení své samostatné výdělečné činnosti a v roce bezprostředně následujícím platit zálohy na pojistné na sociální pojištění. Odpuštění se však vztahuje pouze k zálohám a doplatkům. Pojistné bude začínající podnikatel, který využije této možnosti, muset zaplatit souhrnně po uplynutí kalendářního roku, za nějž se pojistné platí, při ročním zúčtování. Za začínající podnikatele se podle novely budou považovat i ti bývalí, kteří neprovozovali samostatnou výdělečnou činnost nejméně pět předchozích let.
SDEU opět k vymezení pojmu „stavba pro bydlení“
Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) se v rozsudku ze dne 7. 11. 2024, Lomoco Development ApS, C-594/23, opět zabýval vymezením pojmu „stavba pro bydlení“ pro účely DPH. V daném případě prodala dánská společnost pozemky, na nichž doposud nestála žádná stavba, ale již bylo zřízeno jejich připojení k inženýrským sítím a vyhloubeny základy. Z ceny společnost neodvedla daň z přidané hodnoty, protože podle jejího názoru šlo o nezastavěný pozemek, nikoli stavbu pro bydlení, která měla na pozemku v budoucnu vzniknout. SDEU však uzavřel, že dodání pozemku, na se kterém v okamžiku tohoto dodání nacházejí pouze základy stavby pro bydlení, představuje dodání „stavebního pozemku“ a takové dodání přesto podléhá DPH. O „stavbu pro bydlení“ však nejde, poněvadž základy podle SDEU nemohou být považovány za budovu nebo její část.
Ostatní
Novela Lex Ukrajina
Poslanecká sněmovna dne 18. 12. 2024 schválila ve třetím čtení návrh novely tzv. lex Ukrajina (zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace). Novela má ukrajinským uprchlíkům s dočasnou ochranou, umožnit požádat o dlouhodobý pobyt, nebo umožnit další prodloužení režimu dočasné ochrany těm, kteří ji budou nadále potřebovat. Povolení dlouhodobého pobytu bude podmíněno především bezúhonností, ekonomickou soběstačností žadatele, jeho nezávislostí na dávkovém systému a pobytem na území České republiky nejméně po dobu 2 let. Rodiny se budou muset registrovat a podmínky pro získání dlouhodobého pobytu budou muset splnit společně. Držitelé průkazu o povolení k dlouhodobému pobytu budou mít zachován volný přístup na trh práce a ke vzdělávání podle zákonů č. 66/2022 Sb. a 67/2022 Sb.
Novela zavádí také další novinky – konkrétně nově podmiňuje nabytí státního občanství České republiky žadateli z Ruské federace předložením dokladu o pozbytí ruského státního občanství, umožňuje ředitelům škol stanovit pro cizince odchylný termín zápisu k základnímu vzdělávání, prodlužuje možnost odečítání darů na podporu Ukrajině ze základu daně, ruší odkladný účinek námitky proti zápisu na vnitrostátní sankční seznam a prodlužuje platnost všech tří zákonů přijatých v souvislosti s ruskou invazí na dobu neurčitou.
Závěrem ještě zmiňujeme, že novela doplňuje trestní zákoník o skutkovou podstatu dalšího trestného činu – trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc (§ 318a).
Nejvyšší správní soud rozhodl ve prospěch whistleblowera
Nejvyšší správní soud (NSS) v nedávné době rozhodoval případ bývalého předsedy Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře (ÚPDI), který zaslal dopis Evropské komisi, upozorňující na možné porušení evropského práva v souvislosti s převodem vlastnického práva Českých drah na Správu železnic k pozemkům. Dotyčný v téže době uspěl ve výběrovém řízení na další funkční období předsedy ÚPDI, ale návrh usnesení vlády na jeho opětovné jmenování byl nakonec stažen z důvodu údajného slučování agend ÚPDI s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. V řízení však vyšlo najevo, že ministr dopravy oznámil žalobci bezprostředně poté, co zjistil, že žalobce Komisi zaslal příslušný dopis, že návrh na jeho jmenování bude stažen. NSS nyní v rozsudku ze dne 5. 12. 2024, č. j. 3 As 309/2023-83, potvrdil právní názor Městského soudu v Praze o tom, že dopis byl oznámením ve smyslu unijní směrnice o whistleblowingu a stažení návrhu na jmenování žalobce předsedou ÚPDI naplňovalo v tomto kontextu znaky zakázaného odvetného opatření. Podle NSS žalobce sice neměl na jmenování do funkce právní nárok, ale měl právo na dodržení transparentního postupu opírajícího se o objektivní kritéria.