Právní a daňové aktuality – srpen 2024

Dovolujeme si Vám představit několik novinek z oblasti legislativy a judikatury z průběhu srpna roku 2024 a předcházejících měsíců. O dalších změnách Vás budeme informovat i v měsících příštích.

Ústavní právo

Korespondenční volba

Dne 1. 1. 2025 vstoupí v účinnost novela zákona o správě voleb, která zavádí možnost korespondenčního hlasování ve volbách do poslanecké sněmovny, Evropského parlamentu a ve volbách prezidenta republiky. Korespondenčního hlasování budou moct využít občané České republiky dlouhodobě pobývající v zahraničí, kteří o tuto možnost požádají příslušný zastupitelský úřad České republiky. Žádost o vydání písemností ke korespondenčnímu hlasování lze podat ode dne vyhlášení voleb u zastupitelského úřadu, v jehož zvláštním volebním okrsku může občan podle údaje v seznamu voličů hlasovat. Žádost je třeba podat osobně nejpozději do 2 dnů přede dnem voleb, nebo písemně nejpozději do 35 dnů přede dnem voleb prostřednictvím datové schránky nebo portálu veřejné správy. Zastupitelský úřad na základě žádosti zašle voliči identifikační lístek, úřední obálku, doručovací obálku a informaci o způsobu hlasování, ve které bude uveden odkaz na internetové stránky, z nichž si volič bude moct stáhnout a vytisknout hlasovací lístek kandidátní listiny, pro kterou chce hlasovat. Vytisknutý hlasovací lístek vloží volič do úřední obálky. Úřední obálku spolu s podepsaným identifikačním lístkem pak vloží do druhé, doručovací obálky, kterou zalepí a odešle zastupitelskému úřadu. Po skončení hlasování zvláštní okrsková volební komise na zastupitelském úřadě rozlepí doručovací obálky, podle identifikačních lístků zaznamená voliče, kteří hlasovali korespondenčně a úřední obálky s jimi odevzdanými hlasovacími lístky vloží do volební urny tak, aby se tyto hlasy smíchaly s ostatními odevzdanými hlasy. Následně sečte všechny odevzdané hlasy.

Pracovní právo

Regresní pohledávka zaměstnavatele poškozeného zaměstnance

Pokud zaměstnanci vznikne újma následkem pracovního úrazu, odpovídá za ni zaměstnavatel, jemuž, jestliže tuto újmu zaměstnanci nahradí, vzniká z titulu tzv. regresu právo požadovat náhradu vůči tomu, kdo poškozenému zaměstnanci za újmu odpovídá podle občanského zákoníku. Nejvyšší soud (NS) nyní v rozsudku ze dne 19. 6. 2024, sp. zn. 25 Cdo 1095/2023, uvedl, že i na tyto případy se vztahuje povinné ručení škůdce. Jestliže tedy zaměstnavatel nahradí zaměstnanci škodu, kterou utrpěl při dopravní nehodě jako pracovní úraz, je pojišťovna viníka nehody povinna zaměstnavateli vypořádat tzv. regresní pohledávku. Zaměstnavatel však může obdržet pojistné plnění nejvýše ve výši, kterou by musel splnit poškozenému zaměstnanci, pokud by ten uplatnil nárok proti němu. Neuplatní se tedy rozsah náhrady podle občanského zákoníku, ale podle pracovněprávních předpisů.

Občanské právo

Návrh na zvýšení nájemného bytu

Pokud si smluvní strany ve smlouvě o nájmu bytu neujednají možnost zvyšování nájemného (např. formou tzv. inflační doložky), je pronajímatel podle § 2249 občanského zákoníku za určitých podmínek oprávněn nájemci písemně navrhnout zvýšení nájemného až do výše srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě. Pronajímatel je v takovém případě povinen nájemci doložit také výši srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě. Jak jeho výši stanovit, upravuje nařízení vlády č. 453/2013 Sb. NS nyní v rozsudku ze dne 23. 7. 2024, sp. zn. 26 Cdo 1650/2023, vyložil, že pokud by návrh na zvýšení nájemného nebyl učiněn za předepsaných podmínek, včetně předložení dokladu o výši srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě, je návrh na zvýšení nájemného neplatný a pronajímatel z toho důvodu nemůže uspět s případnou žalobou, aby novou výši nájemného určil soud.

Obrana proti uvalování tzv. protiruských sankcí

Finanční analytický úřad (FAÚ) je na základě tzv. sankčního zákona oprávněn vydávat předběžná opatření, jimiž může zakázat nakládání s majetkem. Obranou proti takovému rozhodnutí je odvolání, o kterém rozhoduje ministerstvo financí. Ústavní soud (ÚS) nyní v nálezech ze dne 14. 8. 2024, sp. zn. I. ÚS 1965/24 a I. ÚS 1993/24, uzavřel, že v případě, že ministerstvo financí odvolání nevyhoví, nelze hned podávat ústavní stížnost, ale je třeba rozhodnutí FAÚ a ministerstva napadnout žalobou před správními soudy a až v případě, že navrhovatel neuspěje ani s kasační stížností podanou k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS), může se obrátit s ústavní stížností na ÚS.

Ochrana osobních údajů a IT

Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydaly dne 20. 8. 2024 společné prohlášení, kterým varují před e-shopovými aplikacemi, které požadují nestandardní oprávnění v zařízení uživatele a mohou sbírat nadměrné množství uživatelských dat a osobních údajů (např. přístupu k poloze, kontaktům, videím nebo jiným souborům). Nelze totiž vyloučit, že taková data provozovatel aplikace následně předá třetím stranám k účelům zcela nesouvisejícím s původním účelem aplikace. Uživatelům takových aplikací proto úřady doporučují, aby před udělením oprávnění věnovali pozornost informaci o zpracování osobních údajů a v případě, že nebude srozumitelná nebo se jim jí nepodaří ani dohledat, souhlas neudělovat. Úřady proto podobné aplikace nedoporučují ani stahovat a poukazují na to, že se zpravidla jedná o e-shopy nabízející zboží oproti jiným obchodům za výrazně nižší ceny, které si kompenzují ztrátu právě tím, že jako protihodnotu získávají mnohdy i citlivé osobní údaje o svých zákaznících.

Akt o umělé inteligenci

Dne 2. 8. 2024 vstoupilo v platnost nařízení Evropského parlamentu a Rady 2024/1689, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci (tzv. AI Act). Společnostem, které používají umělou inteligenci, z toho vyplývají nové povinnosti. AI Act zavádí hierarchii systémů AI podle jejich rizikovosti s tím, že množství povinností se odvíjí právě od rizikovosti používaného systému. Systémy, které představují nepřijatelné riziko (např. používané pro sociální skóring, manipulaci nebo biometrickou kategorizaci), budou zcela zakázány. Používání ostatních bude sice dovoleno, ale podmíněno řadou povinností. Společnosti, které používají nebo chtějí dodávat systémy AI na evropský trh, musí proto nejpozději do 2. 2. 2025 identifikovat a zamezit používání zakázaných systémů AI. Za porušení této povinnosti hrozí pokuta až do výše 35 milionů EUR nebo 7 % z celosvětového ročního obratu. Od 2. 8. 2025 pak začnou platit povinnosti pro ostatní, dovolené modely AI.

Daně

Doplnění údajů v řízení o vrácení DPH

Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) konstatoval v rozsudku ze dne 16. 5. 2024, C-746/22 (Slovenské Energetické Strojárne a.s.), že měsíční lhůta pro předložení doplňujících údajů v rámci řízení o vrácení DPH není lhůtou prekluzivní a pokud vnitrostátní právní úprava nepovoluje v odvolacím procesu předložit nové důkazní prostředky, systematicky tak brání vracení DPH. Pokud bude žádost o vrácení DPH zamítnuta, dle SDEU musí žadatel,  který v měsíční lhůtě neposkytl doplňující údaje, právo podat proti zamítavému rozhodnutí odvolání, v jehož rámci musí mít možnost odstranit nedostatky původní žádosti předložením doplňujících údajů. V opačném případě by totiž docházelo k porušení principů správy daní, neboť správce daně by v takovém případě vydal rozhodnutí s vědomím, že vychází z neúplných nebo nesprávných informací.

Dokazování v daňovém řízení

Podle § 92 odst. 3 daňového řádu platí, že daňový subjekt prokazuje všechny skutečnosti, které je povinen uvádět v daňovém tvrzení a dalších podáních. Toto zatížení tzv. důkazním břemenem však musí být podle NSS přiměřené. NSS v nedávném rozsudku ze dne 31. 7. 2024, č. j. 2 Afs 25/2023-55, vyslovil, že správce daně nemůže po daňovém subjektu požadovat takový důkazní standard, který v konečném důsledku vylučuje unesení důkazního břemene. Je naopak jeho úkolem nastavit takovou míru jistoty (pravděpodobnosti) nutnou k tomu, aby daňový subjekt své důkazní břemeno unesl. Ta bude podle NSS zpravidla naplněna, pokud bude z provedených důkazů možné učinit daný závěr bez vážných pochybností, přičemž je třeba zohlednit i čas uplynulý od doby, kdy prokazované skutečnosti nastaly.

Trestní právo

Blankentní stížnost

Tzv. blanketní stížnost, tedy stížnost neobsahující usnesení, je způsob, s jehož pomocí může obhajoba v trestním řízení získat čas k nastudování věci a precizaci připravovaných argumentů. Lhůta pro podání stížnosti totiž činí ze zákona tři dny, avšak v případě podání blanketní stížnosti je třeba stěžovatele vyzvat k jejímu doplnění a určit mu k tomu lhůtu. Protože jde ale svým způsobem o obcházení zákona, vyslovil nyní ÚS v nálezu ze dne 24. 7. 2024, sp. zn. I. ÚS 1661/24, že soudy mohou blanketní stížnosti obsahující žádost o poskytnutí lhůty k doplnění odmítnout tak, že stanoví kratší lhůtu, a to zejména v situaci, navrhne-li účastník lhůtu, která při využití zákonné lhůty k podání blanketní stížnosti její délku mnohonásobně překračuje. Avšak pokud obecné soudy takto reagovat nebudou, pak musí vyčkat na uplynutí lhůty vyhrazené k doplnění stížnosti stěžovatelem v jejím textu.

Nárok zvlášť zranitelné oběti na náhradu nemajetkové újmy

Zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů zavádí speciální kategorii tzv. zvlášť zranitelných obětí. Do této kategorie spadají např. děti, senioři, hendikepování a oběti tzv. předsudečného násilí. ÚS nyní v nálezu ze dne 24. 7. 2024, sp. zn. IV. ÚS 855/24, dovodil, že i kdyby zásah do práv takové oběti nedosáhl intenzity duševních útrap, stále jí občanský zákoník přiznává právo na náhradu újmy na jejích přirozených právech, který je v případě prokázání viny pachatele nedílnou součástí trestné činnosti (v daném případě pohlavního zneužití dítěte). Nadto ÚS dovodil, že dětem nelze přiznávat náhrady nemajetkové újmy s odůvodněním, že pro svůj věk ještě nejsou schopny zcela chápat zásahy do svých práv, a to ani tehdy, pokud z vyjádření rodičů vyplývá opak.

Délka trvání institutů nahrazujících vazbu

Trestní řád stanoví nejvyšší přípustnou délku trvání vazby. ÚS nyní v nálezu ze dne 31. 7. 2024, sp. zn. IV. ÚS 2580/23, postavil najisto, že tato délka se vztahuje výlučně jen na vazbu a nikoli i na instituty jí nahrazující (např. zákaz vycestování). Podle ÚS vazba a instituty jí nahrazující nejsou vzhledem k intenzitě zásahu do osobní svobody srovnatelné.