Právní a daňové aktuality – září 2024
Dovolujeme si Vám představit několik novinek z oblasti legislativy a judikatury z průběhu září roku 2024 a předcházejících měsíců. O dalších změnách Vás budeme informovat i v měsících příštích.
Občanské právo
- Ochrana podnájemce bytu jako spotřebitele, smluvní pokuta
Současná právní úprava nájmu bytu je poměrně přísná, aby se tak nájemci dostávalo ochrany jako slabší straně. To ovšem už tolik neplatí o podnájmu. Při sjednávání podnájemní smlouvy mají proto smluvní strany větší volnost a nejsou svazovány ochranářskými ustanoveními občanského zákoníku chránícími nájemce, jak nyní potvrdil Nejvyšší soud (NS) v rozsudku ze dne 20. 8. 2024, sp. zn. 26 Cdo 2018/2023. V praxi se to projevuje například v širší možnosti ujednat si v podnájemní smlouvě smluvní pokutu pro případ porušení povinností ze strany podnájemce. Na druhou stranu NS v tomto rozsudku otevřel prostor pro poskytování zvýšené ochrany i podnájemcům, když připustil aplikaci ustanovení o jejich ochraně jako spotřebitelů. Podle NS lze i na podnájemní smlouvu aplikovat ustanovení o spotřebitelských smlouvách. To ale pouze za podmínky, že podnájemní smlouva bude uzavřena mezi nájemcem jako podnikatelem a podnájemcem jako spotřebitelem, a nikoli mezi dvěma nepodnikajícími subjekty.
- Valorizace vnosu do SJM
Ústavní soud (ÚS) vydal dne 11. 9. 2024 nález, sp. zn. Pl. ÚS 23/24, jímž překonal dřívější závěry týkající se valorizace hodnoty majetku vypořádávaného v rámci SJM. NS totiž zastával názor, že zohlednit zvýšení či snížení hodnoty výhradního majetku vynaloženého jedním z manželů na společný majetek je možné pouze v případě, že se na tom manželé předem dohodli. Podle ÚS však NS zavedením takové výkladové praxe nepřípustně dotvořil zákon, což mu nepřísluší. Podle ÚS by mělo k valorizaci docházet automaticky, neboť zákon žádnou předchozí dohodu manželů k tomu nevyžaduje. To však nevylučuje, aby za specifických skutkových okolností soudy valorizaci nezohlednily. V daném případě pro to však ÚS neshledal důvod, když šlo o vypořádání vnosu v podobě peněžních prostředků z prodeje rodinného domu v roce 1990, jejichž hodnota by dnešní optikou byla mnohonásobně vyšší.
Trestní právo
- ÚS k rozhodování o právech zvlášť zranitelných obětí
Někteří poškození splňují zákonné znaky obětí trestné činnosti podle zákona o obětech trestných činů. Pokud jde navíc o děti, seniory, hendikepované nebo osoby, na nichž byl spáchán trestný čin spadající do kategorie tzv. hate crimes, jde o tzv. zvlášť zranitelné oběti, jimž tento zákon přiznává některá specifická práva (např. právo na bezplatnou právní pomoc a další práva, jimiž by se mělo zabraňovat sekundární viktimizaci). V některých případech bude status zvlášť zranitelné oběti zřejmý od počátku, ale v některých případech (typicky právě u tzv. hate crimes) bude diskutabilní. Právě takovou situací se nedávno zabýval ÚS v nálezu ze dne 9. 9. 2024, sp. zn. III. ÚS 2615/23, a dovodil, že pokud z obžaloby i poznatků dostupných v aktuální fázi trestního řízení není spáchání trestného činu z důvodu tzv. předsudečného násilí pravděpodobné, mohou soudy rozhodnout o tom, že poškozený zvlášť zranitelnou obětí není a nemůže proto vykonávat specifická práva podle zákona o obětech. Proti takovému usnesení by za analogického použití trestního řádu měla být přípustná stížnost. Rozhodnutí o tom, že poškozený není zvlášť zranitelnou obětí však nic nemění na tom, že dotyčný má v trestním řízení práva jako poškozený a oběť (byť ne zvlášť zranitelná). V případě pochybností o tom, zda poškozenému náleží práva zvlášť zranitelné oběti, doporučuje ÚS obrátit se na soud s návrhem na vydání usnesení o tom, že mu taková práva a postavení náležejí.
