Představujeme Vám několik novinek z oblasti legislativy a judikatury z průběhu dubna roku 2025 a předcházejících měsíců. O dalších změnách Vás budeme informovat i v měsících příštích.
Kybernetická bezpečnost
Implementace směrnice NIS2
V blízké době lze očekávat schválení návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti, čímž dojde k transpozici povinností plynoucích z evropské směrnice o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii (známé jako NIS2). Účinnost zákona se očekává od 1. 1. 2026. Subjekty, na které budou dopadat nové povinnosti v oblasti kyberbezpečnosti, se rozšíří na několik sektorů (zdravotnictví, energetika, IT, potravinářství a další). Povinné subjekty zákon dále bude členit do dvou kategorií s různými povinnostmi. Obecně ale budou muset obě skupiny povinných subjektů ohlásit do 60 dnů od účinnosti zákona poskytování služeb Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) přes jeho portál, ustanovit a NÚKIBu ohlásit osobu odpovědnou za kybernetickou bezpečnost v organizaci, postupně zavést bezpečnostní opatření, nahlašovat případné bezpečnostní incidenty a provádět protiopatření vydává NÚKIB. V určitých případech existuje také povinnost hlásit incidenty zákazníkům.
Školské právo
Dětské skupiny
Dne 1. 5. 2025 nabyde účinnosti zákon č. 84/2025 Sb., novelizující zákon o dětských skupinách. Ty mohly dosud fungovat za předepsaných podmínek bez povolení, ale nově bude muset každý poskytovatel této služby získat předchozí povolení a dodržovat další povinnosti (např. zajistit v dětské skupině stálou přítomnost osoby z pedagogickým vzděláním). Na druhou stranu odpadá zásada, podle které mohl být poskytovatelem služby péče o dítě v dětské skupině pouze zaměstnavatel rodiče a okruh dalších oprávněných subjektů (např. obce). Tento princip zůstane zachován pouze u fyzický osob podnikajících – ty budou moci tuto služby poskytovat stále jen svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům, nikoli veřejnosti. Pokud navíc půjde o tzv. sousedskou dětskou skupinu, budou dalšími podmínkami pro udělení oprávnění, které musí splňovat po celou dobu poskytování služby péče o dítě v sousedské dětské skupině, bezúhonnost a spolehlivost osob sdílejících obydlí poskytovatele a jejich zdravotní stav bez duševních a infekčních onemocnění ohrožujících řádné poskytování služby péče o dítě, jakož i souhlas všech zletilých osob sdílejících obydlí poskytovatele s poskytováním služby péče o dítě v sousedské dětské skupině.
Občanské právo
Odměnu členu orgánu SVJ lze přiznat i zpětně
Nejvyšší soud (NS) v rozsudku ze dne 26. 2. 2025, č. j. 26 Cdo 2663/2024-566, potvrdil, že o odměně člena statutárního orgánu SVJ nemusí být rozhodnuto vždy předem (do budoucna), ale může mu být přiznána i zpětně za uplynulé období. V obou případech je však nezbytné, aby o přiznání práva odměnu rozhodlo shromáždění SVJ jako jeho nejvyšší orgán. Jinak bude člen funkci vykonávat bezplatně, třebaže mu právo na odměnu bude zakládat smlouva uzavřená s SVJ. Taková smlouva bez předchozího schvalujícího rozhodnutí shromáždění nebude závazná.
Zadržovací právo pronajímatele
Pokud bude mít nájemce dluh za pronajímatelem, zakládá § 2234 občanského zákoníku pronajímateli právo zadržet nájemci jeho movité věci umístěné v pronajatém prostoru a ty následně využít k uspokojení své pohledávky. NS nyní v rozsudku ze dne 25. 2. 2025, sp. zn. 26 Cdo 2397/2024, vyložil, že toto zadržovací právo může pronajímatel využít pouze v souvislosti s pohledávkou z nájemního vztahu. Pokud by měl za nájemcem pohledávku ještě z nějakého jiného důvodu (např. půjčky), zadržovací právo mu nesvědčí.
Právo vlastníka jednotky nahlížet do dokumentů SVJ
NS se v rozsudku ze dne 12. 3. 2025, sp. zn. 26 Cdo 78/2025, vyslovil pro široce pojaté právo vlastníka jednotky nahlížet do dokumentů SVJ. Podle NS má vlastník právo nahlížet i do výpisů z bankovních účtů SVJ, a to dokonce v neanonymizované podobě. Podle NS nemůže SVJ výpisy předložené vlastníkovi anonymizovat ani s odkazem na ochranu osobních údajů, protože v daném případě SVJ bude mít pro zpracování právní důvod v podobě plnění zákonné povinnosti, což je jeden z dovolených způsobů zpracovávání osobních údajů podle obecného nařízení o jejich ochraně (GDPR). Vlastník jednotky je pak povinen s obdrženými informacemi nakládat v souladu s účelem, za kterým je obdržel, a při šetření práv a oprávněných zájmů jiných osob. Je vhodné, aby povinnost mlčenlivosti nahlížejícího vlastníka jednotky ve vztahu ke třetím osobám o údajích, které zjistil, byla upravena ve stanovách společenství vlastníků jednotek.
Náhrada ušlého zisku z činnosti provozované bez povolení
V rozsudku ze dne 14. 3. 2025, sp. zn. 30 Cdo 477/2024, se NS zabýval otázkou, zda zisk z činnosti vykonávané bez povolení, tj. protiprávně, lze nárokovat jako ušlý v případě vzniku škody. NS podotkl, že je třeba rozlišovat dvě situace. První je případ zisku dosaženého vyloženě protiprávní činností (zejm. činností trestnou). V tomto případě nárok na náhradu zisku ušlého z takové činnosti přiznat nelze. Druhou je případ zisku dosaženého činností, která není zakázaná, ale dotyčný subjekt ji přesto z nějakého překonatelného důvodu vykonávat nemůže (typicky pro absenci veřejnoprávního povolení, o které si může požádat). V tomto případě nárok na náhradu ušlého zisku podle NS možný je. Každý takový případ je však podle NS třeba individuálně posoudit a i v případě zisku dosaženého právem souladným způsobem je třeba přihlédnout k případné nepoctivosti.
Nemožnost zastavení bezvýsledné exekuce pro rozpor s dobrými mravy
Dlouhodobě bezvýsledné exekuce, tj. takové, u kterých by se ani po letech nepodařilo nic vymoci, mohou být podle exekučního řádu zastaveny. NS však nyní v rozsudku ze dne 11. 2. 2025, sp. zn. 20 Cdo 2176/2024, vyslovil, že v případech, ve kterých sice budou splněny podmínky pro zastavení exekuce pro bezvýslednost, ale zastavení by odporovalo dobrým mravům, nepůjde exekuci pro bezvýslednost zastavit.
