Právní aktuality listopad 2024

Dovolujeme si Vám představit několik novinek z oblasti legislativy a judikatury z průběhu října roku 2024 a předcházejících měsíců. O dalších změnách Vás budeme informovat i v měsících příštích.

Procesní právo

Omezení laických přísedících při rozhodování soudů

Dne 1. 1. 2025 vstoupí v účinnost novela zákona o soudech a soudcích (zákon č. 319/2024 Sb.), na základě které se významně omezí laický prvek při rozhodování soudů (senáty složené z přísedících – tzv. soudců z lidu, kteří doposud zasedali v soudních senátech v pracovněprávních sporech a v některých trestních řízeních). Senáty tvořené soudcem z povolání a soudci laiky zůstanou zachovány pouze v řízeních o zvlášť závažných zločinech (s výjimkou těch majetkových a hospodářských), a trestném činu vraždy novorozeného dítěte matkou, projednávaných před krajskými soudy jako soudy prvního stupně.

Daně

Směrnice ViDA (DPH v digitálním věku)

Rada Evropské unie schválila dne 5. 11. 2024 sérii opatření zaměřených na modernizaci DPH v digitálním věku, označovaných jako směrnice ViDA (VAT in the Digital Age), která by měla významně posílit digitalizaci při správě DPH, odstranit přebytečnou administrativní zátěž a doplnit další nástroje v boji proti daňovým podvodům. Směrnice, jejíž transpozice se předpokládá po roce 2030, by měla zavést povinnost digitálního výkaznictví prostřednictvím elektronické fakturace, v důsledku čehož odpadne povinnost podávat souhrnná a kontrolní hlášení. Bližší informace o této směrnici naleznete v samostatném zvláštním čísle našich právních aktualit.

Podání dodatečného daňového přiznání po skončení daňové kontroly

Nejvyšší správní soud (NSS) se nedávno zabýval otázkou přípustnosti podání dodatečného daňového přiznání po skončení daňové kontroly. Orgány finanční správy se klonily k závěru o tom, že to není možné, a to s odůvodněním, že důkazy předložené daňovým subjektem k dodatečným daňovým přiznáním neodůvodňovaly opakovaní daňové kontroly. Jak krajský, tak následně Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 10. 10. 2024, č. j. 3 Afs 272/2023-54, dovodily, že je nepřípustné podat dodatečné daňové přiznání pouze po dobu průběhu daňové kontroly. Po jejím skončení podání dodatečného daňového přiznání možné je, ledaže na jejím základě došlo ke stanovení daně na základě pomůcek.

Další novinky z oblasti právní úpravy DPH

Dne 30. 10. 2024 schválila Poslanecká sněmovna ve třetím čtení návrh novely zákona o dani z přidané hodnoty, na jejímž základě by malé podniky se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, které za kalendářní rok nepřekročí obrat dvou milionů Kč, nově nemusely spadat do režimu plátců daně z přidané hodnoty.

Novela dále umožní uplatnění nároku na odpočet u dlouhodobého majetku i v případě, kdy dojde k uvedení majetku do stavu způsobilého k užívání až poté, co se daňový subjekt stane plátcem DPH.

Novela by rovněž měla odstranit pochybnosti při výkladu pojmu stavba bytového nebo rodinného domu, a to tím, že rozhodným pro toto určení by se měl stát údaj evidovaný v RÚIAN (Registr územní identifikace, adres a nemovitostí). Pokud v RÚIAN žádný údaj evidován nebude, mělo by se vycházet z projektu a stavebního povolení. Návrh nyní projedná Senát.

Možné změny u DPP

Od ledna roku 2025 se plánovalo zavedení změn v nemocenském pojištění tzv. oznámených dohod. Z důvodu minimálního vlivu na příjmy, které by měly do pojistného systému plynout z těchto dohod, byl podán pozměňovací návrh k nyní projednávanému návrhu novely zákona o zaměstnanosti a dalších zákonů. Pokud by byl přijat, nezměnilo by to však nic na ohlašovací povinnosti DPP zavedené letos v červenci.

Poslanecká sněmovna zároveň projednává návrh novely zákona o daních z příjmů. Pokud bude schválena, měla by se srážková daň z DPP uplatnit jen v případě, kdy příjem nedosáhne rozhodné částky pro účast na nemocenském pojištění. Tento limit by měl být stanoven jako 25 % průměrné mzdy (tj. pro tok 2025 by mělo jít o částku 11 500 Kč).

Občanské právo

Velká rozvodová novela

Novela by měla spojit rozvodové řízení s řízením o péči o děti a umožnit zrychlený rozvod bezdětných manželství, který by mohl vyřídit notář.

Novela rovněž počítá se zrušením zjišťování příčin rozvratu manželství a odlišováním dosavadních tří forem porozvodové péče o dítě (výlučná, střídavá, sdílená), zavedením výslovného zákazu tělesných trestů a rovněž se zavedením možnosti postoupení pohledávky na výživné a zvýšením úroku z prodlení v případě dlužného výživného.

Odpovědnost státu za mimořádná opatření v době pandemie

Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 13. 11. 2024, sp. zn. 30 Cdo 1101/2024, dospěl k závěru, že i mimořádná opatření vydaná v době koronavirové pandemie Ministerstvem zdravotnictví na základě zákona o ochraně veřejného zdraví (a nikoli na základě tzv. lex Covid) lze považovat za krizová opatření podle krizového zákona, u kterých stát nese odpovědnost za škodu v jejich důsledku vzniklou, a to za předpokladu, že taková mimořádná opatření byla vydána v době vyhlášeného krizového stavu za účelem řešení krizové (tj. pandemické) situace. Pokud tedy Ministerstvo zdravotnictví v době vyhlášeného nouzového stavu, jenž představuje jednu z forem krizového stavu, vydalo za účelem řešení krizové situace mimořádné opatření, byť formálně označené jako mimořádné opatření podle zákona o ochraně veřejného zdraví, jednalo se o opatření vydané podle krizového zákona a za škodu způsobenou jeho prováděním odpovídá stát podle krizového zákona.

Ochrana osobních údajů

Uchovávání osobních údajů na základě zákona může porušovat ochranu soukromí

V rozsudku ze dne 13. 2. 2024 o stížnosti č. 33696/19 (Podchasov proti Rusku) dospěl Evropský soud pro lidská práva k závěru, že ruská vnitrostátní právní úprava, která stanovila vybraným subjektům širokou povinnost uchovávat obsah internetové komunikace uživatelů služeb a související údaje a zpřístupnit je na vyžádání úřadům, včetně případného dešifrování, ani by obsahovala přiměřené a dostatečné záruky proti zneužití, resp. povinnost dešifrovat „end-to-end“ komunikaci, odporuje právu na respektování soukromého života a korespondence podle článku 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv.