Právní a daňové aktuality ‣ duben 2024

Finanční trhy

🟢Zákon o trhu s nevýkonnými úvěry

Nový zákon o trhu s nevýkonnými úvěry, č. 85/2024 Sb., vstoupí v platnost ke dni 1. 5. 2024.

Nevýkonnými úvěry se rozumí:

• úvěry, které nejsou po určitou dobu splácené, popř. je jejich splácení ohrožené;
• jde o krátkodobé mikropůjčky od nebankovních subjektů, které jsou následně předávané inkasním agenturám k vymáhání.

Inkasní agentury budou muset nově získat licenci od České národní banky (ČNB), která bude nad jejich činností vykonávat dohled a budou jí muset povinně hlásit některé informace. Např. o uzavřených smlouvách, o správě nevýkonných úvěrů.

Udělení licence bude podmíněné vytvořením systému správy a řízení (tzn. žadatel bude muset zavést administrativní a účetní postupy, pravidla na ochranu finančních prostředků a proti praní špinavých peněz, systém vnitřní kontroly atd.).

Zákon dopadá také na obchodníky s nevýkonnými úvěry, kteří budou muset sami disponovat licencí nebo mít uzavřenou smlouvu s licencovaným správcem nevýkonného úvěru.

Dosavadní činnost budou tyto subjekty moci vykonávat bez licence jen na základě živnostenského oprávnění do 29. 6. 2024. Pokud v této lhůtě požádají o udělení licence, pak až do pravomocného rozhodnutí o žádosti.

Zákon se nevztahuje na bankovní úvěry, spotřebitelské úvěry podle zákona o spotřebitelském úvěru a správu nevýkonného úvěru vykonávanou obhospodařovatelem investičního fondu, advokáty, notáři či exekutory při poskytování jejich služeb.

🟢Přísnější pravidla pro nelicencované správce majetku

Poslanecká sněmovna na své schůzi dne 17. 4. 2024 schválila návrh novely zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech (ZISIF).

Ta významně zpřísňuje investování prostřednictvím nelicencovaných správců, o jejímž projednávání jsme vás již v minulosti informovali.

V současnosti ZISIF zakazuje nabízet veřejnosti investice do tzv. regulovaných nástrojů (typicky do investičních fondů) nelicencovanými subjekty. Zpravidla nabízí investice do neregulovaných, ale o to rizikovějších investičních nástrojů, např. směnek.

Novela tak cílí na nelicencované subjekty, zavádí pro ně označení „osoby rizikového kapitálu“ a bude od nich vyžadovat, aby investory varovali, že jimi nabízené investice jsou vysoce rizikové a klienti o ně můžou přijít.

V názvu tyto subjekty nemůžou používat slovo fond ani jeho odvozeniny.

Investovat peníze prostřednictvím osob rizikového kapitálu bude možné pouze za předpokladu, že výše investice bude nejméně 125 000 EUR. Tato hranice se neuplatní, pokud osoba rizikového kapitálu bude spravovat majetek nanejvýš 20 investorů.

Novela by dále měla přinést také úpravu zrušení kapitálové společnosti formou převodu jmění do podílového fondu (pod podmínkou, že tím nebudou poškozené zájmy podílníků přejímacího fondu, v případě fondu kolektivního investování bude navíc zapotřebí souhlasu ČNB) a rozšíření možnosti českých zpravodajských služeb získávat informace z investičních fondů.

Návrh novely nyní projedná Senát.

Daně

🟢Odložení placení pojistného z DPP

Poslanecká sněmovna spolu s novelou ZISIF schválila také novelu, která k ní byla přiložená, odsouvající povinnost platit odvody na pojistném u dohod o provedení práce na 1. 1. 2025.

Návrh nyní projedná Senát.

Změnami nedotčená i nadále zůstává povinnost oznamovat příslušné okresní správě sociálního zabezpečení zaměstnance pracující na DPP od 1. 7. 2024.

🟢Osvobození příjmů z prodeje nemovitostí použitých na zajištění bytové potřeby

Dalším přílepkem ke zmiňovanému projednávanému návrhu novely ZISIF byl poslanecký návrh novely zákona o daních z příjmů.

Návrh by měl do budoucna zabránit dodatečnému zdanění příjmů z prodeje nemovitostí použitých na zajištění bytové potřeby. A to v případě, kdy nedojde k oznámení o této skutečnosti v předepsané lhůtě.

Aktuálně je situace taková, že příjmy z prodeje nemovitosti jsou osvobozené od daně mj. tehdy, pokud byly použité na zajištění bytové potřeby daňového subjektu. To je využitelné zejména v případech, kdy daňový subjekt nevlastnil prodávanou nemovitost alespoň 10 let, protože příjmy by pak byly od daně osvobozeny právě z tohoto důvodu.

Podmínkou je však oznámení této skutečnosti do konce lhůty pro podání daňového přiznání, jinak hrozí dodatečné zdanění těchto příjmů.

Podle návrhu novely by dodatečné zdanění nově nehrozilo a hrozilo by pouze uložení pokuty za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy.

Poslanecká sněmovna návrh schválila. Nyní ho projedná Senát.

🟢Daňová uznatelnost nákladů vzniklých v důsledku smluvního navýšení úrokových sazeb

Nejvyšší správní soud (NSS) se v rozsudku ze dne 12. 3. 2024, č. j. 4 Afs 119/2022-47, zabýval problematikou daňové uznatelnosti nákladů vzniklých v důsledku smluvního navýšení úrokových sazeb.

V dané věci došlo k tomu, že daňový subjekt byl za účelem udržení úvěrového financování svého investičního projektu ze strany banky nucený dohodnout se se svými investory na navýšení úrokové sazby jimi poskytnutých půjček.

V opačném případě investoři požadovali vrácení investovaných prostředků, ze kterých by daňový subjekt mohl splatit úvěr, k jehož splacení byl bankou vyzván kvůli zhoršení ekonomických ukazatelů.

Správce daně v návaznosti na to doměřil daňovému subjektu daň z příjmů z nákladů ve výši rozdílu mezi úroky spočtenými ze zvýšené úrokové sazby a z původní úrokové sazby.

Poukázal při tom na to, že ve smlouvách uzavřených s investory byla zakotvená povinnost investorů prostředky poskytnout i v případě zvýšení nákladů. Podle správce daně to byl právě tento případ.

Jak krajský soud, tak následně NSS se ztotožnil s názorem správce daně. Odůvodnil to tím, že daňový subjekt měl na peněžní prostředky nárok již na základě původních smluv a na základě nově uzavřených dodatků žádné nové nezískal.

Dodatky vedly pouze ke zvýšení příjmů věřitelů a žádaným způsobem nepřispěly k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů společnosti. Proto nebyly daňově uznatelné.

🟢Zdanění výnosových úroků z půjčky po uplynutí termínu splatnosti

V rozsudku ze dne 28. 2. 2024, č. j. 2 Afs 79/2023-62, řešil NSS otázku, do jakého okamžiku měl daňový subjekt účtovat o výnosových úrocích.

Dotyčný daňový subjekt o nich přestal účtovat již v okamžiku splatnosti s odůvodněním, že pohledávku shledal jako nedobytnou.

Správce daně ani správní soudy se však s tímto názorem neztotožnily a shodně rozhodli, že o úrocích z obchodních vztahů je třeba účtovat až do okamžiku splacení jistiny. A to nehledě na to, jestli dlužník splatí i úroky.

Zaúčtované výnosové úroky pak představují zdanitelný příjem.

Argument daňového subjektu o nedobytnosti pohledávky NSS nevzal v úvahu, protože daňový subjekt nedobytnost neprokázal. Pouze tvrdil, že si tak pohledávku subjektivně vyhodnotil.

🟢Dohadné položky

NSS v rozsudku ze dne 29. 2. 2024, č. j. 7 Afs 317/2022-30, shrnul, že předpokladem pro účtování o pasivní dohadné položce je existence závazku za reálně uskutečněné plnění.

To věcně náleží do určitého účetního období a pouze není známá jeho přesná výše.

Prosté uzavření smlouvy nebo vznik nároku na úhradu jako důvod pro účtování dohadné položky je nedostačující. Je třeba doložit existenci závazku za fakticky uskutečněné plnění, které věcně náleží do účetního období, na jehož konci nebyla známá přesná výše závazku.

Pokud k uzavření smlouvy došlo roku 2015, ale plnění podle smlouvy z roku 2015 bylo započaté až roku 2016, pak dohadnou položku v účetnictví za tento rok vytvořil neoprávněně. A to v případě, že daňový subjekt nedoložil žádné konkrétní dodávky materiálu nebo provedené práce ještě v roce 2015.

Soukromé právo

🟢Změny v úpravě přeměn obchodních společností

Poslanecká sněmovna schválila návrh novely zákona o přeměnách obchodních společností a družstev.

Návrh nyní projedná Senát.

Novela by měla přinést bližší úpravy přeshraničního přesidlování firem a zavést novou formu přeměny (rozdělení vyčleněním).

Pokud jde o přeshraniční přesidlování (ze třetích zemí mimo Evropskou unii do ČR nebo opačným směrem), přináší novela dílčí úpravu pravidel pro přemisťování daňové rezidence, která může, ale nemusí, být s přeshraniční změnou sídla spojená.

Pokud tomu tak bude, pak bude daňový poplatník povinný podat daňové přiznání za období před změnou daňové rezidence ještě u českých orgánů finanční správy, ve kterém bude moci uplatnit u hmotného majetku za období do přemístění daňové rezidentury poloviční odpis.

Pokud majetek zůstane i po změně na českém území, zbývající poloviční odpis bude daňový poplatník moci uplatnit v daňovém přiznání za období od okamžiku přemístění do konce daného zdaňovacího období.

Podstatou nově zaváděného způsobu přeměny rozdělení vyčleněním bude oddělení části majetku a jeho vložení do nově vzniklých nebo již existujících společností.

Společnost, která majetek vyčleňuje, se pak stane společníkem nástupnické společnosti. Jde o zvláštní druh vkladu. Novela však v tomto směru neobsahuje odpovídající změnu daňověprávních předpisů. Bude tedy třeba vyjít z nynějšího znění zákona o daních z příjmů.

Dalšími změnami, které novela přináší, je např. vyjasnění některých účetních pravidel, zrušení jmenování znalce soudem, změna publikačních povinností, práv na ochranu věřitelů a formalit při přeshraničních přeměnách.

🟢Elektronické plné moci

Ke dni 1. 7. 2024 začne platit novela zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, která počítá se zavedením informačního systému oprávnění k zastupování.

Ten by měl sloužit k elektronickému vystavování plných mocí, a o jejich vystavení by se tak měly dozvědět úřady.

V systému mají být evidovaní jak zmocněnci, tak zmocnitelé. Mělo by být zjistitelné, kdo byl kým k čemu zmocněný, a kdo koho k čemu zmocnil.

Plná moc bude v systému evidovaná až do jejího odvolání nebo uplynutí doby její platnosti.

Příslušné formuláře byl měly být v systému k dispozici.