Právní a daňové aktuality ‣ únor 2024

Osobní údaje

🟢Nová metodika ke kamerovým systémům

Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) zveřejnil novou metodiku k návrhu a provozování kamerových systémů z hlediska zpracování a ochrany osobních údajů.

Metodika sice není právně závazná, ale měla by správcům přinést ujištění, zda kamerové systémy provozují v souladu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů (GDPR).

Míří především na malé správce provozující kamerové systémy v běžných případech.

Metodika kategorizuje kamerové systémy do čtyř tříd a ke každé navrhuje minimální technická a organizační opatření.

Podrobně shrnuje, co by měla obsahovat úplná dokumentace ke kamerovému systém, tedy záznam o činnostech zpracování, záznam o provedení tzv. balančního testu, projektová dokumentace kamerového systému, informace o zpracování osobních údajů apod.

Pro praxi jsou přínosné vzory jednotlivých dokumentů, které je třeba v souvislosti s provozováním kamerového systému připravit. A také balančních testů, které jsou rovněž její součástí.

Metodiku najdete pod následujícím odkazem: https://uoou.gov.cz/media/clanky/dokumenty/metodika-kamerove-systemy-webpdf.pdf

🟢Evropský akt o umělé inteligenci

Zástupci členských států Evropské unie (EU) se začátkem února shodli na konečném znění aktu EU o umělé inteligenci (AI).

Návrh musí ještě formálně schválit Evropský parlament. Hlasování by mělo proběhnout v dubnu tohoto roku.

Akt o AI by měl přinést výčet zakázaných systémů AI. Mělo by jít např. o tzv. social scoring či biometrické identifikační systémy fungující na dálku v reálném čase či systému AI na pracovištích či školách.

Poskytovatelé ostatních, tzv. generativních AI systémů, členěných dále podle stupně rizikovosti a způsobu využití, budou muset splnit množství požadavků. A to předtím, než systém uvedou do provozu a zpřístupní. Např. vypracovat technickou dokumentaci, registrovat systém v evropské databázi, prokázat, že snížili rozumně předvídatelná rizika pro bezpečnost, demokracii, základní práva nebo zdraví.

Dále počítá s pravidly vlastního fungování AI systémů, např. s povinností informovat uživatele o tom, že jde o systém AI, zda existuje lidský dohled a kdo odpovídá za rozhodovací proces.

Na základě Aktu by měl vzniknout unijní úřad pro umělou inteligenci (AI Office). Ten by se na některé systémy AI neměl vůbec vztahovat – zejména by mělo jít o některé systémy poskytované na základě svobodných licencí a licencí s otevřeným zdrojovým kódem.

S porušením povinností stanovených v Aktu o AI budou spojeny poměrně přísné sankce, jejichž vynucování by měly zajišťovat vnitrostátní orgány členských států.

🟢Oznámení o porušení GDPR společností OpenAI

Italský dozorový úřad pro ochranu osobních údajů oznámil porušení GDPR společností OpenAI, která provozuje internetovou platformu ChatGPT.

Dočasně jí zakázal zpracovávat osobní údaje a začal společnost vyšetřovat v návaznosti na zjištěný únik dat týkajících se konverzací uživatelů ChatGPT a informací o platbách předplatitelů za služby.

Italský úřad své rozhodnutí odůvodnil tím, že společnosti OpenAI podle něho neposkytuje uživatelům svých služeb žádné informace o zpracování osobních údajů a nadto jí nesvědčí žádný právní titul pro masivní shromažďování a zpracovávání osobních údajů za účelem údajného „zdokonalování algoritmů“, na kterých platforma ChatGPT stojí.

Italskému úřadu mimo jiné vadila neexistence jakéhokoli mechanismu pro ověřování věku uživatelů.

Přestože společnost OpenAI může proti dočasnému zákazu podat námitky, musí zároveň italskému úřadu oznámit opatření, která zavedla za účelem splnění jeho rozhodnutí. V opačném případě jí hrozí vysoká pokuta.

Výsledky italského vyšetřování mohou mít dopad i na budoucnost fungování platformy ChatGPT ve zbytku EU.

Daně

🟢Souběh technického zhodnocení a opravy nemovitosti

Nejvyšší správní soud (NSS) v rozsudku ze dne 13. 12. 2023, č. j. 6 Afs 273/2022-43, konstatoval, že určité opravy prováděné daňovým subjektem v souvislosti s rekonstrukcí hotelu nelze za určitých okolností považovat za technické zhodnocení dlouhodobého majetku.

V daném případě šlo o situaci, kdy v průběhu jednoho účetního období probíhaly v hotelu jak opravy, tak práce většího rozsahu. Podle NSS obecně platí, že pokud se provádějí stavební úpravy v rámci jedné stavební akce a směřují ke změně technických parametrů a způsobu využití nemovitosti, není nutné podrobně analyzovat povahu každé dílčí úpravy, např. zda se jedná o opravu.

Tento závěr nelze podle NSS přejímat paušálně a vždy je třeba pečlivě vážit skutkové okolnosti případu. Nelze tedy vycházet pouze z jednotného záměru prováděných prací na nemovitosti či změny účelu využívání nemovitosti.

Dle NSS je nutné hodnotit vzájemnou podmíněnost a časovou souslednost prací, včetně případné nemožnosti je od sebe oddělit. NSS také doplnil, že správce daně měl ke zjištění okolností povahy plnění – zdali se jedná o opravu nebo technické zhodnocení – vyslechnout daňovým subjektem navržené svědky. Ani havarijní stav nemovitosti není proto sám o sobě určující pro to, aby byla oprava vyhodnocená jako technické zhodnocení.

Občanské právo

🟢Ušlý zisk v důsledku ukončení jednání o uzavření smlouvy

§ 1729 občanského zákoníku zakládá právo na náhradu škody.

Šlo o případ, kdy jedna ze stran ukončí jednání o smlouvě v situaci, kdy to dospělo tak daleko, že se její uzavření zdálo vysoce pravděpodobné. A to i kdyby pro ukončení jednání měla spravedlivý důvod.

Výkladem ustanovení se nyní zabýval Nejvyšší soud (NS), který v rozsudku ze dne 31. 10. 2023, sp. zn. 23 Cdo 3191/2022, dospěl k závěru, že ušlý zisk z neuzavřené smlouvy není v příčinné souvislosti s ukončením jednání o uzavření takové smlouvy.

Předmětné ustanovení podle NS nelze chápat jako přiznání práva na náhradu „ztráty z neuzavřené smlouvy“, protože zde chybí příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a tímto typem škody.

Dotyčný paragraf podle NS stanoví omezení výše náhrady vzniklé újmy, ale ne zvláštní důvod vzniku práva na její náhradu.

Insolvence

🟢Rozhodování insolvenčního soudu při dohlédací činnosti

NS se ve svém usnesení z 28. 2. 2023, č. j. 29 NSČR 134/2022-211, zabýval povahou usnesení, kterým uděluje insolvenčnímu správci souhlas k vydání výtěžku zpeněžení předmětu zajištění.

V dané věci vyšlo dodatečně najevo, že výhodnější postavení věřitele plynoucí z titulu zajištění se mohlo zakládat na fiktivní smlouvě. V takovém případě by vydání výtěžku zpeněžení předmětu zajištění mohlo být v rozporu se základními zásadami insolvenčního řízení.

Insolvenční soud proto vydal usnesení, kterým uložil insolvenční správkyni výtěžek věřiteli nevydávat a sepsat ho do majetkové podstaty. A také, aby zvážila podání žaloby proti věřiteli.

Věřitel usnesení napadl odvoláním, kterému vrchní soud vyhověl. A toodkazem na to, že soud neměl v zákoně oporu pro vydání takového usnesení. Proti rozhodnutí podala insolvenční správkyně dovolání, kterému se vyhovělo. NS sice připustil vydání usnesení o zákazu vydání výtěžku zpeněžení předmětu zajištění, a také právní názor insolvenční správkyně o tom, že proti takovému usnesení není odvolání přípustné.