Právní a daňové aktuality ‣ prosinec 2023
Přinášíme aktuální informace a změny v legislativě a judikatuře, které se udály v průběhu prosince 2023.
Najdete v něm mimo jiné téma nemožnosti uznání nároku na odpočet DPH u nákupu antiradaru a GPS knihy jízd nebo posuzování diskriminace hendikepovaného dítěte školou.
Osobní údaje
🟣Použitelnost záznamů z policejních kamer v daňovém řízení
Nejvyšší správní soud (NSS) vydal dne 14. 12. 2023 rozsudek (č. j. 9 Afs 147/2020-87), kterým po rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS) revidoval svůj původní právní názor na použitelnost záznamů z policejních kamer v daňovém řízení.
V konkrétním případě šlo o to, zda může policie předat finančnímu úřadu na jeho žádost informace o pohybu vozidla daňového subjektu pro ověření jeho nároku na odpočet DPH.
V původním řízení si správce daně informace od policie vyžádal a poté, co je porovnal s knihou jízd předloženou daňovým subjektem, neuznal nárok na odpočet DPH z titulu pořízení a užití vozidla pro podnikatelské účely.
Nejvyšší správní soud nyní řekl, že přestože kamerové záznamy o pohybu vozidla mohou být prostředkem vhodným k ověření oprávněnosti nároku na odpočet DPH, nemusí jít vždy o prostředek, který je nezbytné použít.
Podle NSS je důležité věnovat pozornost hledisku širší přiměřenosti. Z tohoto hlediska přitom podle něj nebylo poskytnutí záznamů o pohybu vozidla nutné. A dále bylo možné knihu jízd zpochybnit i bez její konfrontace se záznamy z policejních kamer, např. pro její vnitřní rozpornost nebo přílišnou obecnost.
NSS dospěl k závěru, že pokud je možné knihu jízd zpochybnit jiným, méně invazivních způsobem, který nevyžaduje předávání informací včetně osobních údajů, není užití kamerových záznamů nutné, i když by jejich použití bylo vhodné.
Vhodnost určitého prostředku a jeho nezbytnost jsou podle NSS dvě rozdílné kategorie. Rozhodnutí správce daně NSS z těchto důvodů zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Daně
🟣Přenechání technického zhodnocení po skončení nájmu je z pohledu DPH službou
NSS ve svém rozsudku ze dne 13. 11. 2023, č. j. 2 Afs 323/2021-56, zkoumal otázku, jestli přenechání technického zhodnocení spočívajícího v revitalizaci pronajatých nebytových prostor na vlastní náklady nájemcem (které nájemce zároveň odepisoval z daní) po skončení nájmu pronajímateli za náhradu v podobě daňové zůstatkové ceny představuje z pohledu DPH službu. A zda jde v daném případě uplatnit režim přenesení daňové povinnosti.
NSS se vyjádřil, že přenechání technického zhodnocení za úplatu nájemcem pronajímateli sice neodpovídá obvyklému významu pojmu „poskytnutí stavebních a montážních prací“ klasifikovaných pod kódy produkce CZ-CPA 41-43, ale naplňuje obecnou definici poskytnutí služeb podle zákona o DPH.
NSS v návaznosti na judikaturu Soudního dvora EU (SDEU) rozhodl, že podobně jako předčasné vrácení předmětu nájmu za úplatu, tak i zhodnocení nemovitostí za poplatek lze považovat za ekonomicky měřitelnou službu.
Podle NSS tak pronájem a vedle něho revitalizace a vrácení zhodnocených nemovitostí za zůstatkovou cenu představují tři ekonomicky i právně odlišné transakce a zároveň služby ve smyslu směrnice o DPH. Jelikož NSS posoudil daný případ jako službu podle obecné definice a nikoli jako službu spočívající v poskytnutí stavebních a montážních prací, není automaticky možné uplatnit režim přenesení daňové povinnosti.
🟣Nemožnost uznání nároku na odpočet DPH u nákupu antiradaru a GPS knihy jízd
NSS ve svém rozhodnutí ze dne 26. 7. 2023, č. j. 1 Afs 157/2022-50, potvrdil právní názor správce daně o tom, že není možné uznání nároku na odpočet DPH u nákupu antiradaru a GPS knihy jízd.
V případě nákupu antiradaru odůvodnil NSS nemožnost tím, že antiradar nemůže být využitý k ekonomické činnosti daňového subjektu ani nijak chránit jeho majetek. Naopak, jedná se o zařízení sloužící k tomu, aby se kupující vyhnul odpovědnosti za případné porušení pravidel silničního provozu.
V případě GPS knihy jízd NSS sice možnost uznání nároku na odpočet DPH připustil, nicméně ne v daném případě, protože daňový subjekt odmítl knihu jízd správci daně předložit s poukazem na ochranu osobních údajů.
🟣Daňověprávní povaha dárku k předplatnému časopisu
Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) v rozsudku ze dne 5. 10. 2023, sp. zn. C-505/22 (Deco Proteste – Editores Lda), rozhodl, že dárky nabízené vydavatelem k předplatnému časopisu představují z hlediska DPH vedlejší plnění k plnění hlavnímu. Proto je pro takový dárek stanovený režim zdanění předplatného.
Soukromé právo
🟣Přiznání maximální výše odškodnění obchodnímu zástupci
Nejvyšší soud (NS) v rozsudku ze dne 15. 9. 2023, sp. zn. 23 Cdo 1879/2023, uvádí, že z právní úpravy ani z judikatury nevyplývá, že by bylo možné bez dalšího určení výše odškodnění obchodního zástupce přistoupit k přiznání maximální částky odškodnění.
Podle NS se nedá obejít bez určení základní výše odškodnění, neboť jeho maximální částka nepředstavuje způsob určení jeho výše, ale pouze limit, který nesmí tuto částku odškodnění překročit.
Přestože se rozhodnutí NS vztahuje ještě k původní úpravě obsažené v obchodním zákoníku, je použitelné za stávající právní úpravy obsažené v občanském zákoníku (OZ), která je obdobná.
🟣Škoda vzniklá na převzaté věci při provádění díla
NS se v rozsudku ze dne 22. 8. 2023, sp. zn. 32 Cdo 1343/2022, zabýval otázkou právního posouzení odpovědnosti za škodu vzniklou na převzaté věci při provádění díla (v daném případě šlo o škodu vzniklou na vozidle objednatele při zkušební jízdě uskutečněné zhotovitelem kvůli zjištění závady).
Podle NS nebyl správný názor odvolacího soudu, který na věc aplikoval § 2598 odst. 2 OZ, podle kterého zhotovitel odpovídá za věc převzatou od objednatele jako skladovatel (tj. za škodu vzniklou od převzetí do vydání, pouze pokud ji způsobil vlastník věci, vada nebo přirozená povaha uložené věci, nebo pokud dokáže, že ji nemohl odvrátit).
Podle NS toto platí pouze v těch případech, kdy škoda na převzaté věci vznikla při jejím opatrování a ne při vlastním prováděním díla nebo poskytování služby.
V takovém případě přichází podle NS v úvahu věc posuzovat podle § 2944 OZ, podle něhož platí, že každý, kdo od jiného převzal věc, která má být předmětem jeho závazku, nahradí její poškození, ztrátu nebo zničení, neprokáže-li, že by ke škodě došlo i jinak.
🟣Doručování zaměstnanci poštou
Nejvyšší soud v rozsudku ke dni 11. 9. 2023, sp. zn. 21 Cdo 2697/2023, rozhodl, že je s právem souladný postup zaměstnavatele, který doručuje zaměstnanci do vlastních rukou písemnost, u které to zákoník práce nevyžaduje.
Pokud v takovém případě zaměstnavatel přistoupí k doručení písemnosti prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb, podléhá její doručení režimu ustanovení § 336 zákoníku práce, nikoli tedy obecným pravidlům dojití projevu vůle podle občanského zákoníku. V rozhodnutí se NS také zabýval výkladem pojmu „písemnosti týkající se vzniku, změn a skončení pracovního poměru“. Podle NS do této kategorie patří nejenom právní jednání zaměstnavatele v písemné formě (např. návrh na uzavření pracovní smlouvy, výpověď z pracovního poměru, okamžité zrušení pracovního poměru), ale také jiné písemné úkony, které se – přestože nejde o projevy vůle, se kterými by právní předpisy spojovaly vznik, změnu nebo zánik práv a povinností účastníků pracovněprávního vztahu – týkají vzniku, změn a skončení pracovního poměru (např. výzva k nástupu do zaměstnání).
Veřejné právo
🟣Dlouhodobý investiční produkt
Dne 1. 1. 2024 začal platit zákon č. 462/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří.
Důležitou novinkou, kterou tento zákon zavádí, je tzv. dlouhodobý investiční produkt (DIP), který představuje alternativu ke stávajícímu III. pilíři penzijního připojištění a soukromému životnímu pojištění.
Jde o formu investičního penzijního účtu u zákonem definované finanční instituce. Jejím prostřednictvím může poplatník nakupovat veřejně obchodované instrumenty, státní a kryté dluhopisy, cenné papíry kolektivního investování a bankovní účty, jako dlouhodobou daňově podporovanou formu spoření na stáří.
Zahájení o ukončení poskytování DIP musí podle zákona jeho poskytovatel nahlásit ČNB. Zákon ruší tzv. portfoliový přístup, prostřednictvím kterého měly být od daně osvobozeny veškeré příjmy z úplatného převodu vedeného v rámci DIP.
Zrušením tohoto dodatečného daňového zvýhodnění tak budou zachována standardní pravidla zdanění investic a navíc bude možné uplatnit osvobození při splnění hodnotového nebo časového testu. Zrušení portfoliového přístupu však může představovat problém v případech aktivní správy portfolia poskytovatelem nebo při změně investiční strategie v rámci DIP.
🟣Oběti trestných činů mají být poučeny o možnosti uplatnit nárok na náhradu újmy podle zákona o odpovědnosti státu za škodu
V případě, že úřední osoba způsobí svým nesprávným úředním postupem nebo vydáním nezákonného rozhodnutí škodu a je za to stíhána pro trestný čin, nedojde uplatněním nároku na náhradu vzniklé újmy poškozeným v trestním řízení k stavení desetileté promlčecí lhůty počítané ode dne doručení nezákonného rozhodnutí.
Může se tak stát, že v dlouhotrvajících trestních řízeních, se poškozenému nárok na náhradu škody promlčí. Stávající právní úprava ovšem nikde výslovně nestanoví, že by o tom měl být poškozený poučen, aby svůj nárok případně uplatnil jinak, než připojením se s ním do trestního řízení.
Na tuto situace reagoval nyní Ústavní soud nálezem ze dne 15. 11. 2023, sp. zn. I. ÚS 1534/23. Podle ÚS by orgány činné v trestním řízení měly aktivně poškozené poučovat o možnosti uplatnit nárok postupem podle zákona o odpovědnosti státu za škodu. Poučení mají dostat v okamžiku, jakmile vyjdou najevo skutečnosti nasvědčující tomu, že trestný čin mohla spáchat úřední osoba.
🟣Posuzování diskriminace hendikepovaného dítěte školou
Ústavní soud se v rozhodnutí ze dne 15. 11. 2023, sp. zn. III. ÚS 1068/22, vyjádřil k posuzování vynaložení veškeré snahy, kterou musí škola podle antidiskriminačního zákona vynaložit k tomu, aby přijala přiměřené úpravy k usnadnění inkluze.
V daném případě šlo o žáka trpícího autismem a lehkým mentálním postižením, pro kterého jako žáka se speciálními vzdělávacími potřebami školské poradenské zařízení doporučilo pedagogickou asistenci.
Ředitel školy proto požádal krajský úřad (KÚ) o zřízení místa asistenta pedagoga a poskytnutí prostředků na jeho plat. KÚ ale poskytl peníze pouze na část úvazku. Zbývající prostředky škole poskytoval úřad práce a město jako zřizovatel školy.
Po čase tyto prostředky přestaly škole poskytovat. Škola se proto dohodla s matkou chlapce na tom, že bude spolufinancovat odměnu asistentky. Jednalo se přitom o pouhou službu osobní asistence a nikoliv o asistenta pedagoga. V tom bylo později spatřené porušení práva na rovné zacházení, protože škola nezajistila bezplatné vzdělávání a měla tím odepřít chlapci jako osobě se zdravotním postižením přiměřené úpravy, na které měl nárok.
Povinnost školy přijmout přiměřená opatření ve vztahu k osobě se zdravotním postižením se neuplatní v případě, že by toto opatření představovalo pro školu nepřiměřené zatížení.
Pojem „nepřiměřené zatížení“ představuje relativně neurčitý právní pojem. ÚS nyní říká, že jedním z důležitých faktorů pro posouzení, zda by konkrétním opatřením došlo k nepřiměřenému zatížení školy, je rozsah finanční podpory i možnost financování opatření z dalších veřejných finančních prostředků (včetně úsilí vynaloženého na získání těchto prostředků).
Bezplatné vzdělávání ale podle ÚS neznamená, že by rodiče měli automaticky doplácet asistenci nezbytnou pro vzdělání dítěte. Rodič dítěte by neměl být postaven před rozhodnutí, zda vzdělání dítěte zafinancuje, nebo svému dítěti vzdělávání v potřebném rozsahu znemožní.
Těmito hledisky se podle ÚS obecné soudy nezabývaly, proto napadená rozhodnutí zrušil a soudy tak budou muset případ projednat znovu.
