Právní a daňové aktuality ‣ červenec 2023

Přinášíme praktický přehled právních a daňových aktualit z července a předchozích měsíců.

Cizinecké právo

🟢Novela nařízení vlády o maximálním počtu žádostí o vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání, žádostí k dlouhodobému pobytu za účelem investování a žádostí o zaměstnaneckou kartu

Novela nařízení vlády č. 220/2019 Sb., s platností od 1. 1. 2024, nově stanovuje maximální počet žádostí o zaměstnaneckou kartu, které je možné podat během jednoho roku na jednotlivých českých zastupitelských úřadech v zahraničí.

Pro příklad, max. počet žádostí od u zastupitelského úřadu dle měst:

Bělehrad: 2 400, Hanoj: 200, Dillí: 1 100, Kyjev: 1 600, Lvov: 33 000, Minsk: 2 200 Ulánbátar: 3230

🟢Povinné cestovní povolení i pro občany EU pro návštěvu Spojeného království

Spojené království zpřísňuje podmínky pro vstup do země a od roku 2024 zavádí elektronické cestovní povolení (Electronic Travel Authorisation – ETA). Bude povinné pro občany všech států, se kterými Spojené království sjednalo dohodu o bezvízové povinnosti (tj. pro všechny, kteří nepotřebují pro vstup na území Spojeného království vízum).

Povolení bude nutné v těchto případech:

• krátkodobý pobyt na území do 6 měsíců za účelem turistiky, návštěvy rodiny a přátel, podnikání, studia či absolvování léčby
• krátkodobý pobyt na území do 3 měsíců na základě vízové koncese pro tvůrčí pracovníky
• přejezd (včetně leteckou dopravou) přes území Spojeného království, a to i v případě, kdy se nepřejíždí přes hraniční kontrolu

Povinnost nového cestovního povolení se nebude vyžadovat po:

• držiteli britského nebo irského cestovního pasu
• držiteli pobytového nebo pracovního povolení
• studentovi s povolením ke studiu
• držiteli víza pro vstup na území Spojeného království

Zájemci o vstup na území Spojeného království z výše uvedených důvodů budou moci získat cestovní povolení podáním žádosti u oficiálního vládního webu Spojeného království (www.gov.uk) nebo přes mobilní aplikaci (UK ETA app), a to za poplatek 10 liber za osobu.

Rozhodnutí o udělení cestovního povolení může trvat až tři pracovní dny. Po schválení žádosti bude cestovní povolení elektronicky propojeno s cestovním dokladem, který žadatel uvedl. Elektronické platební povolení bude platit 2 roky od jeho vydání a je možné jej po dobu platnosti využít opakovaně.

Autorské právo

🟢Šíření hudebního díla jako hudební kulisy v dopravním prostředku představuje sdělování veřejnosti

Právo na sdělování díla veřejnosti je jedním z práv, která autorský zákon garantuje všem autorům. Právo na sdělování díla veřejnosti zahrnuje např. právo na provozování a zpřístupňování díla živě nebo ze záznamu, právo na vysílání díla rozhlasem, televizí a přenos tohoto vysílání.

Otázkou, zda sdělování hudebního díla jako hudební kulisy představuje sdělování veřejnosti, se zabýval v nedávné době Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) v rozsudku ze dne 20. 4. 2023 (C-775/21, C-826/21) ve věci sporu dvou rumunských organizací kolektivní správy autorských děl, které podaly žalobu na rumunskou leteckou a železniční dopravní společnost za sdělování hudebních děl veřejnosti bez platné licence v jejich dopravních prostředcích. SDEU došel k závěru, že šíření hudebního díla jako hudební kulisy v dopravním prostředku pro přepravu cestujících představuje sdělování díla veřejnosti.

Přitom však pouhé poskytnutí (instalace) fyzického zařízení pro umožnění nebo uskutečnění sdělování (tj. pokud v dopravním prostředku je k dispozici zvukové zařízení a případně i software umožňující šíření zvukového záznamu) dle SDEU samo o sobě sdělováním díla není. S ohledem na výše uvedené SDEU závěrem poukázal na to, že právní úprava založená na vyvratitelné domněnce sdělování veřejnosti založenou na pouhém výskytu nainstalovaných zvukových systémů (i když nedojde k žádnému sdělování veřejnosti) je v rozporu s unijním právem.

Ochrana hospodářské soutěže  

🟢Velká novela zákona o ochraně hospodářské soutěže

Dne 29. 7. 2023 nabyla účinnosti novela zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a zákona č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“), která přináší následující změny. Nově se zavádí možnost přijetí závazků v řízení s orgány veřejné správy.

ÚOHS dále nemusí v rámci místního šetření přesně specifikovat prostory soutěžitele, v nichž má proběhnout šetření, ale postačí přesná identifikace soutěžitele. Orgány veřejné moci (vyjma orgánů činných v trestním řízení) budou moci do spisu u ÚOHS nahlížet až po pravomocném ukončení správního řízení. Novela nově upravuje i žádosti o shovívavost (tzv. Leniency program ÚOHS). O tu bude moci požádat i účastník vertikální dohody a v případě úspěchu nebude možné mu uložit trest zákazu plnění veřejných zakázek. Novela dále zavádí institut důvěrných informací jiných než obchodní tajemství a související práva na utajení identity každého, kdo oznámí podezření z protisoutěžního jednání a o tuto ochranu požádá.

Nejvýznamnější změnou, kterou novela přináší, je oprávnění ÚOHS použít jako důkaz záznamy odposlechů pořízených policií při vyšetřování trestných činů proti hospodářské soutěži (v řízeních při výkonu dozoru ve věci uzavření utajované horizontální dohody, nebo jednání ve vzájemné shodě, jejichž cílem je narušení hospodářské soutěže).

Záznamy a údaje z trestního řízení bude možné použít v případě, že byly pořízené
po 29. 6. 2023 a pouze v řízení zahájeném ÚOHS po tomto datu.

Daně

🟢Oprava odpočtů DPH u vyřazeného zboží

SDEU se v rozsudku z 4. 5. 2023 ve věci Bulgarska telekomunikacionna kompania EAD (C-127/22) zabýval otázkou, zda vyřazení zboží představuje změnu okolností zohledněných při výpočtu DPH odečtené na vstupu, pokud bylo zboží následně prodané. V daném případě došlo totiž k prodeji, zničení či odstranění dlouhodobého majetku jako odpadu a k následné úpravě uplatněného nároku na odpočet DPH. Obecně platí, že oprava DPH se neprovádí u plnění, která zůstala zcela nebo zčásti nezaplacena. Neprovádí se ani při zničení, ztrátě či krádeži majetku, které byly řádně doloženy nebo potvrzeny. Členské státy ale mohou u nezaplacených nebo zčásti nezaplacených plnění a u krádeží opravu vyžadovat. SDEU následně uzavřel, že prodej zboží představuje zdanitelné plnění s nárokem na odpočet nehledě na to, že jde o prodej odpadu mimo běžnou hospodářskou činnost daňového subjektu. Dále řekl, že ačkoli jde v případě zničení či zlikvidování zničeného zboží o změnu okolností, nezakládá tato změna povinnost provést opravu odpočtu, pokud je zničení řádně prokázáno a odůvodněno. Podle SDEU pak členské státy navíc nemohou uložit daňovým subjektům povinnost při vyřazení zboží provést opravu nároku na odpočet DPH.

🟢Náklady za společenské akce pro klienty nejsou daňově uznatelné

Nejvyšší správní soud (NSS) se v rozsudku ze dne 15. 6. 2023, č.j. 10 Afs 113/2021-50, zabýval otázkou povahy nákladů společnosti na zajištění večerního setkání s klienty s doprovodným programem k dvacátému výročí vzniku společnosti.

Zajímalo ho, zda jde o daňově uznatelný náklad na reklamu a propagaci nebo za daňově neuznatelný náklad na reprezentaci. NSS se nakonec přiklonil k druhé variantě, když podotkl, že reklamou je proces hledání nových zákazníků. O to ale při společenském večeru nešlo, a proto jsou podle NSS výdaje s ním spojené nákladem na propagaci.

Kromě výše uvedeného se NSS v tomto rozsudku zabýval také povahou výměny světel z hlediska daňové uznatelnosti nákladů (zda jde o opravu, a tedy jednorázový náklad, nebo o technické zhodnocení, a tedy postupné odpisování). Podle NSS je třeba tuto otázku řešit vždy v každém jednotlivém případě v závislosti na tom, jak je daňový subjekt schopen prokázat rozsah prováděných prací, případně stav před a po úpravě. NSS se závěrem zabýval ještě otázkou daňové účinnosti nákladů na licenční poplatky za používání ochranných známek. V návaznosti na skutečnost, že nebylo prokázáno, zda daňový subjekt používal obě ochranné známky nebo jen jednu z nich, NSS uzavřel, že licenční poplatky nemohou být v takovém případě uznány jako daňový náklad.

🟢Obce mohou zatížit vyšší daní i jen některé určité nemovitosti 

Ústavní soud (ÚS) v nálezu ze dne 18. 7. 2023, sp. zn. Pl. ÚS 24/23, zamítl návrh ministerstva vnitra na zrušení obecně závazné vyhlášky obce Řepov o stanovení koeficientů pro výpočet daně z nemovitých věcí, který ministerstvo odůvodňovalo tím, že obec stanovila koeficient pro konkrétní parcelní čísla jednotlivých pozemků. Obec se bránila tím, že tak učinit mohla, protože zákon umožňuje koeficient stanovit i pro jednotlivé části obce. ÚS se přiklonil na stranu obce a uzavřel, že pojem „jednotlivá část obce“ je třeba rozumět tak, že se nemusí vždy jednat o souvislé části území obce, ale i o konkrétně vyznačené nemovitosti. Podle ÚS je takový postup souladný i s ústavně zakotveným principem obecní samosprávy. Zároveň ÚS připomenul, že daňové subjekty, které by nesouhlasily se stanovením daně, se mohou proti rozhodnutí finanční správy bránit správní žalobou.

Pracovní právo

🟢Hranice mezi legálním outsourcingem a nelegálním zastřeným zprostředkováním zaměstnávání

NSS se v rozsudku č.j. 1 Ads 20/2023-49, ze dne 2. 6. 2023, zabýval otázkou, kdy jde v případě pronajímání pracovní síly bez licence agentury práce o legální outsourcing, a kdy jde naopak o nelegální zastřené zaměstnávání.

V daném případě provedla inspekce práce kontrolu u společnosti A, která měla uzavřenou smlouvu o dílo se společností B. Na základě této smlouvy vykonávali pracovníci z kontrolované společnosti práce pomocných kontrolorů, a to ve výrobě druhé společnosti. Ta jim dodávala pracovní oděvy, přidělovala, řídila a kontrolovala jejich práci a také evidovala pracovní dobu. Inspekce stav posoudila jako zastřené agenturní zaměstnávání a kontrolované společnosti uložila pokutu, kterou firma napadla u soudu. Krajský soud její žalobě vyhověl, ale Nejvyšší správní soud (NSS) na základě kasační stížnosti inspekce práce zaujal odlišný názor. Podle NSS je rozhodujícím prvkem pro posouzení toho, zda se jedná o zastřené zprostředkování zaměstnání, faktický význam a obsah vztahu mezi zaměstnanci dodavatele a objednatele. Uvedl také, že není povinností inspektorátu práce zabývat se při kontrole podrobně každou skutečností, neboť je rozhodné, aby zjištěné skutečnosti souhrnně svědčily o spáchání přestupku.

Rozsudek je vstřícný vůči kontrolám ze strany inspektorátů práce a v jeho světle budou v budoucnu podobné případy dodávání pracovníků stěží obhajitelné
jako legální outsourcing.