Právní a daňové aktuality ‣⁠ září 2023

Připravili jsme pro vás zářijový přehled nejdůležitějších novinek z daňové a právní oblasti.

Civilní právo

🟣Zákon o preventivní restrukturalizaci

Dne 23. 9. 2023 vstoupil v účinnost zákon č. 284/2023 Sb., o preventivní restrukturalizaci. Zákon reaguje na případy, kdy se podnikající právnické osoby musí potýkat s větším zadlužením, ale ještě se nenachází ve stavu úpadku. Tuto situaci jim zákon umožní překonat a úpadku se vyhnout.

V podstatě přichází s koncepcí preinsolvenčního postupu. Členové volených orgánů se přistoupením k preventivní restrukturalizaci budou moci úspěšně bránit případným žalobám na doplnění pasiv a postižení vlastního majetku v případě, že se úpadek nepodaří odvrátit.

Preventivní restrukturalizace však není určena fyzickým osobám. Využít ji mohou pouze obchodní korporace, které mají finanční potíže a mají obavu z hrozícího úpadku, který však ještě nenastal.

Finanční kondici si mohou podnikatelé ověřit v aplikaci ministerstva spravedlnosti: https://eformulare.justice.cz/msp-financni-zdravi/form/uvod.

Koncept preventivní restrukturalizace je postaven na neformálním principu. Ačkoli se počítá s provedením restrukturalizačního řízení, větší důraz je kladený na vzájemná jednání mezi dlužníkem a tzv. dotčenými věřiteli – tj. věřiteli, ve vztahu k nimž se dlužník rozhodne restrukturalizaci provést. Ostatní věřitelé se nebudou procesu účastnit a mohou se domáhat splnění svých závazků standardní cestou.

Role soudu i restrukturalizačního správce nebude tak významná jako v běžném insolvenčním řízení, restrukturalizační správce navíc nebude jmenován vždycky. Oproti insolvenčnímu řízení bude restrukturalizační řízení v podstatě neveřejné. Zákon poskytuje podnikateli také možnosti ochrany před věřiteli v podobě generálního a individuálního moratoria či tzv. stabilizační dohody, kterou může podnikatel uzavřít s věřiteli nebo konkrétním věřitelem o tom, že ti po určitou dobu nebudou vymáhat své pohledávky za ním.

Průběh preventivní restrukturalizace bude zjednodušeně vypadat takto:

• Podnikatel zahájí preventivní restrukturalizaci doručením výzvy dotčeným věřitelům, se kterými hodlá o restrukturalizaci jednat.
• K výzvě předloží tzv. sanační projekt (ideálně připravený na základě hloubkového auditu, tzv. IBR neboli independent business revue) a jednání s věřiteli také oznámí soudu.
• Ze vzájemných jednání by měl vzejít restrukturalizační plán, který by dotčení věřitelé měli schválit. Neschválí-li ho, bude dlužník moci navrhnout soudu, aby plán schválil on.

Preventivní restrukturalizace pak bude probíhat formou nejrůznějších restrukturalizačních opatření uvedených v restrukturalizačním plánu. Např. prodloužení splatnosti dluhu, jejich částečné prominutí, zvýšením příplatku společníků apod. Věřitel se může domáhat předběžného přezkumu jakékoli pohledávky dotčené restrukturalizačním plánem a požadovat její prohlášení za sporné. V takovém případě soud jmenuje restrukturalizačního správce, který pohledávku přezkoumá a jeho stanovisko následně posoudí soud, který ji případně označí za spornou. Stane-li se tak, nebude taková pohledávka preventivní restrukturalizací dotčena.

Pokud by se přesto preventivní restrukturalizací nepodařilo zabránit úpadku podnikatele, stanoví zákon, že plnění související s financováním restrukturalizačních opatření či s úhradou nákladů na odborné poradenství a náklady vynaložené v rámci obvyklého hospodaření, nebude možné v následném insolvenčním řízení prohlásit za neúčinné.

Zákon však neobsahuje odpovídající novelu daňových předpisů, proto např. odpuštění dluhů v rámci preventivní restrukturalizace může pro podnikatele představovat zdanitelný příjem.

🟣Nejvyšší soud k otázce náhrady škody za vládní covidová opatření

Nejvyšší soud (NS) se v rozsudku ze dne 31. 8. 2023, sp. zn. 30 Cdo 63/2023 zabýval otázkou odpovědnosti státu za škodu způsobenou vládními krizovými opatřeními přijatými v době koronavirové pandemie.

V dané věci se náhrady škody domáhala společnost, která v návaznosti na přijatá opatření omezila a poté ukončila provoz své maloobchodní provozovny. NS se odklonil od právního názoru odvolacího soudu a souhlasil s dovolatelkou, když uvedl, že nemůže souhlasit s úvahou, že by stát odpovídal pouze za škodu způsobenou individuálně zaměřenými krizovými opatřeními.

Podle NS stát odpovídá obecně. NS dále nesouhlasil s úvahou odvolacího soudu
o tom, že stát nenese odpovědnost, jelikož krizová opatření jsou svojí povahou produktem legislativní činnosti. Okolnost, že dovolatelka krizové opatření respektovala, jí podle NS nemůže přitížit.

Proto NS přiznal dovolatelce právo na náhradu škody podle § 36 odst. 1 krizového zákona.

🟣Bezvýsledné exekuce

Dne 26. 8. 2023 nabyla účinnosti novela exekučního řádu (zákon č. 255/2023 Sb.), která v případě zastavení bagatelních bezvýsledných exekucí přiznává soudním exekutorům právo na paušální náhradu nákladů ve výši 750 Kč.

Pokud je soudní exekutor plátcem daně z přidané hodnoty, zvyšuje se paušální náhrada nákladů o daň z přidané hodnoty.

V souvislosti s touto problematikou přijal ministr spravedlnosti ke dni 26. 7. 2023 doporučující stanovisko: https://exekuce.justice.cz/wp-content/uploads/2023/07/47_2023-ODKA-ORG_4_Priloha_2_5_4_3_47_2023-ODKA-ORG_4_1_Stanovisko_ministertsva_spravedlnosti_k_neopravnene_pozadovane_c_46.pdf

Daně a kapitálový trh

🟣Připravovaná novela se významně dotkne tzv. alternativních fondů

Začátkem srpna ministerstvo financí předložilo vládě návrh novely zákona o investičních společnostech a investičních fondech (ZISIF). Pokud ji parlament přijme, měla by být účinná k 1. 7. 2024.

Co by obsahovala?

• Zpřísnění regulace tzv. alternativních fondů podle § 15 ZISIF, které mohou vykonávat správu majetku srovnatelnou s obhospodařováním za mírnějších podmínek (nemusí mít např. licenci České národní banky a nepodléhají tak jejímu dohledu). Novela navrhuje, aby tito správci povinně připojovali ke svému názvu označení „osoba rizikového kapitálu“
  a zároveň navrhuje jim zakázat v názvu užívat slovo „fond“.
• Rozšíření informační povinnosti, např. s předem podaným poučením investorům o riziku investice, výši výplaty, investičním horizontu, investiční strategii a skutečnosti, že správce nepodléhá dohledu České národní banky.
• Omezení okruhu potenciálních investorů stanovením minimální investice ve výši 125 000 EUR a zavedením povinnosti vyplnit investiční dotazník za účelem zjištění informací o finančním zázemí, investičních cílech, znalostech a zkušenostech investora v oblasti investic. Podmínka minimální výše investice by však nemusela být splněna v případě, že správce bude spravovat majetek nejvýše 20 investorů.
• Zřízení investičních podfondů komanditním společnostem na investiční listy a uzavřeným akciovým společnostem založeným jako investiční fondy. Dosud takové podfondy mohou zřizovat pouze akciové společnosti s proměnným základním kapitálem, tzv. SICAV.

🟣Rozšíření okruhu zboží, při jehož darování lze odvádět DPH z minimální hodnoty

Generální finanční ředitelství (GFŘ) vydalo novou informaci k uplatnění DPH při bezúplatném dodání zboží. Umožňuje za daňově výhodnějších podmínek darovat potraviny a také nepotravinářské zboží s datem minimální použitelnosti či podléhající rychlé zkáze (v těchto případech bude možné použít základě daně v minimální hodnotě či hodnotě blížící se nule).

GFŘ nově dále připouští darování dobročinným institucím nebo přímo potřebným osobám. Pokud však plátce u darovaného zboží uplatnil nárok na odpočet DPH, pak musí v případě jeho darování odvést DPH na výstupu, nejde-li o vzorky nebo dary malé hodnoty využité k ekonomické činnosti.

Rozlišuje více způsobů stanovení základu daně v návaznosti na to, zda darované zboží plátce nakoupil nebo je získal jinak než koupí. Při stanovení základu daně by měl dárce přihlížet k tomu, o jaký druh zboží se jedná, jaký je jeho stav v okamžiku darování a zohlednit i situaci na trhu s tímto zbožím či fázi jeho prodejního procesu. Dárce musí být schopen prokázat, jak ke stanovenému základu daně dospěl. Pokud však dárce už při pořízení zboží ví, že je bude darovat, pak nemůže uplatnit nárok na odpočet DPH a nemusí odvádět daň na výstupu.

🟣Zneužití práva v oblasti nájmu nemovitých věcí a DPH

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 11. 7. 2023, č.j. 3 Af 20/2021-47, zamítl žalobu společnosti, které správce daně upřel nárok na odpočet DPH na vstupu z důvodu zneužití práva.

Daná společnost pořídila bytové jednotky. Ty dále pronajala další společnosti, která je podnajala společnosti třetí. Poslední, třetí společnost, je dala k pronájmu svým zaměstnancům jako zdanitelnou ubytovací službu. Všechny společnosti uplatnily nárok na odpočet DPH na vstupu.

Podle správce daně se však nejednalo o ubytovací službu, ale pasivní nájem osvobozený od DPH bez nároku na odpočet DPH na vstupu, protože koncoví uživatelé do užívali jednotky zkolaudované jako byty, navíc na delší dobu. Přenechání nepodléhalo místním poplatkům, uživatelům nebyly poskytnuty žádné doplňkové služby a pouhá existence společné recepce podle správce daně nestačila, aby užívání bylo možné posoudit jako ubytovací službu, když ke každému bytu byl přiřazen také venkovní zvonek. Soud s názorem správce daně souhlasil a uvedl, že v daném případě došlo ke zneužití práva, když namísto nájmu bylo užívání vykazováno jako ubytovací služba.

Osobní údaje

🟣Konflikt práva na svobodu projevu a právem být zapomenut

Velký senát Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) rozhodl rozsudkem dne 4. 7. 2023 o stížnosti belgického vydavatele Hurbaina proti Belgii (č. 57292/16), který brojil proti rozhodnutí belgických soudů, které mu uložily anonymizovat archivovanou elektronickou verzi článku z roku 1994, ve kterém bylo uvedeno jméno a příjmení pana G., řidiče odpovědného za smrtelnou dopravní nehodu.

ESLP uvedl, že stěžovatelem namítaný zásah do jeho práva na svobodu projevu a svobodu tisku byl v daném případě souladný s právem a sledoval legitimní cíl, kterým byla ochrana pověsti nebo práv jiných, konkrétně pana G. a respektování jeho soukromého života.

ESLP zohlednil, že v daném případě „právo být zapomenut“ bylo panem G. uplatněno 20 let po událostech, které zjevně neměly historický význam, pan G. nebyl veřejnou osobou, což nepřispělo k veřejnému zájmu o článek, který pouze statisticky přispěl k veřejné diskusi o bezpečnosti silničního provozu.

Pan G. byl veřejnosti neznámý a nevzbudil zájem veřejnosti ani v době, kdy zveřejněná událost nastala, a to ani v době, kdy byla archivovaná verze článku publikovaná na internet.

Z toho důvodu převážilo právo pana G. „být zapomenout“ nad svobodou projevu a tisku belgického vydavatele (stěžovatele).

Ostatní

🟣Novela zákon o silničním provozu

Dne 1. 1. 2024 vstoupí v účinnost zákon č. 271/2023 Sb., který mění zákon o silničním provozu a přináší důležité změny v oblasti bodového systému a řidičských průkazů.

Co obsahuje?

• Novela zjednoduší a zpřehlední bodový systém a zpřísní sankce za nejzávažnější a nejnebezpečnější přestupky. Naopak zmírní sankce za ty méně závažné.
• Zavádí možnost získat řidičské oprávnění již od 17 let  (za předpokladu jízdy pod dohledem tzv. mentora) a tzv. řidičák na zkoušku na dobu 2 let od jeho získání.
• Řidiči u sebe nově nemusí mít kartičku řidičského průkazu (tato povinnost zůstane pouze při cestách do zahraničí).
• Umožní žádat o vystavení řidičského průkazu elektronicky prostřednictvím Portálu dopravy.

🟣Novela zákona o důchodovém pojištění

Dne 1. 10. 2023 nabývá účinnosti novela zákona o důchodovém pojištění (zákon
č. 270/2023 Sb.), měnící podmínky odchodu do předčasného důchodu.

Do předčasného důchodu bude možné odejít nejvýše 3 roky před řádným důchodem. Předčasný důchod bude také nižší, bude krácen o 1,5 % z výpočtového základu za každých započatých 90 dnů jeho čerpání.

Předčasný důchod nebude až do dosažení řádného důchodového věku valorizovaný (bude se zvyšovat pouze základní, nikoli však procentuální výměra důchodu). Pro vznik nároku na předčasný důchod bude také nově zapotřebí splnit podmínku 40 let doby pojištění (ta se tedy prodlužuje).

🟣Prodloužení dočasné ochrany ukrajinských uprchlíků

Do Poslanecké sněmovny byl předložen návrh novely tzv. Lex Ukrajina, která by měla prodloužit dočasnou ochranu ukrajinských uprchlíků na našem území
do konce března roku 2025.

Projednávání návrhu budeme sledovat a o jeho výsledku budeme informovat v některém z příštích vydání právních aktualit.