Velká spotřebitelská novela

Prezident republiky podepsal zákon rozsáhle novelizující občanský zákoník (OZ) a zákon o ochraně spotřebitele (ZOS). Touto novelou došlo k transpozici příslušných evropských směrnic posilujících ochranu spotřebitele. Zákon dosud nebyl publikován ve Sbírce zákonů, ale stane se tak v nejbližších dnech s tím, že účinnosti nabude třicátého dne po vyhlášení ve Sbírce, tj. v první polovině ledna roku 2023. V následujících řádcích si vás dovolíme seznámit s nejdůležitějšími změnami, které novela přináší. Porušení nově zaváděných pravidel bude podle novely postihováno jako přestupek, za který bude možné v některých případech uložit pokutu až ve výši 5 milionů Kč.

🟣Rozšíření informační povinnosti

Novela rozšiřuje spektrum informací povinně sdělovaných spotřebiteli před uzavřením smlouvy. Obchodník tak bude muset nově spotřebitele informovat např. o svém telefonním čísle, e-mailové adrese, způsobu vyřizování stížností, možnostech doručení zboží, funkčnosti, kompatibilitě a interoperabilitě digitálního obsahu, digitální služby a věci s digitálními vlastnostmi, nebo o tom, zda a za jakých podmínek může spotřebitel využít poprodejní servis. Navíc na některé informace bude třeba spotřebitele upozornit jasným a výrazným způsobem (to platí pro údaje o ceně, nejkratší době trvání závazku, bude-li sjednána, apod.). Informační povinnost novela vyžaduje splnit v listinné podobě či na jiném trvalém nosiči dat, což má napříště zabránit tomu zařazovat tyto informace do všeobecných obchodních podmínek. U některých druhů smluv nový § 1824a OZ také bude vyžadovat vystavení písemného potvrzení o uzavření smlouvy.

🟣Objednávková tlačítka

Zákon bude nově vyžadovat, aby prodejce spotřebitele výslovně informoval o tom, že stisknutím tlačítka na webu se zaváže k platbě. Tuto informaci bude muset uvést dostatečně velkými písmeny a ve stejném jazyce, v jakém se uzavírá smlouva. Na příslušném tlačítku tak bude muset být napsáno např. „Zaplaťte nyní“, „Objednávka zavazující k platbě“ nebo „Závazně potvrďte nákup“. Nepostačí tlačítko s prostým nápisem „Objednat“ či „Dokončit rezervaci“.

🟣Reklamace

Nově budou mít prodejci takřka volnou ruku v tom, zda spotřebiteli záruku poskytnou. Novela totiž značně omezuje úpravu zákonné záruky. S výjimkou záruky vzniknuvší na základě prohlášení učiněného v reklamě (nový § 2113 odst. 2 OZ) spotřebiteli zůstává pouze zákonné právo vytknout vadu věci za předpokladu, že tato byla skrytá již v okamžiku převzetí zboží a projevila se do dvou let od převzetí. Podle novelizovaného § 2129 odst. 3 OZ po dobu prvního roku (dosud to bylo šest měsíců) od převzetí bude spotřebiteli svědčit zákonná domněnka o tom, že vada byla skrytá již v okamžiku převzetí zboží, a bude tak na prodávajícím, aby prokázal opak. Po uplynutí jednoho roku od převzetí zboží se však role otočí, a spotřebitel bude muset prokázat i to, že zboží trpělo skrytou vadou již v okamžiku převzetí, což bude v praxi poměrně obtížné.

Novela také mění pořadí práv, která může spotřebitel při reklamaci uplatnit. Nově mu již nebude od počátku svědčit právo na slevu z ceny, s výjimkou případů, ve kterých by vada znamenala podstatné porušení smlouvy. Spotřebitel bude moci při reklamaci požadovat nejdříve opravu nebo dodání nové věci či její součásti dle své volby. Až teprve pokud by prodávající vadu odmítl odstranit nebo ji neodstranil, nebo jestliže by se vada projevila opakovaně nebo bylo z okolností zřejmé, že vada nebude odstraněna v přiměřené době nebo bez značných obtíží pro kupujícího, bude moci kupující uplatnit právo na slevu z ceny.

Podle novelizovaného § 19 ZOS bude prodávající muset reklamaci přijmout v kterékoli provozovně nebo ve svém sídle, vydat spotřebiteli písemné potvrzení o reklamaci a vyřídit ji do 30 dnů. Půjde-li o reklamaci digitálního obsahu, stanoví zákon, že vyřídit reklamaci je třeba v době přiměřené povaze digitálního obsahu a účelu, pro který ho spotřebitel požadoval. Vyřízení informace nově zahrnuje také informování spotřebitele o výsledku reklamace. Proto i tuto informaci je třeba spotřebiteli sdělit v zákonem stanovené reklamační lhůtě. Podnikatelům se pro tyto účely doporučuje do reklamačních formulářů zařadit i prostor pro vyplnění kontaktních údajů na zákazníka. Pokud nedojde k včasnému vyřízení reklamace, včetně informování zákazníka, vznikne zákazníkovi právo odstoupit od smlouvy nebo požadovat přiměřenou slevu z ceny a zboží si ponechat.

🟣Označování zlevněného zboží

Nový § 12a ZOS reaguje na dosavadní nekalé obchodní praktiky některých prodejců při zlevňování zboží. Nová úprava však od prodejců vyžaduje, aby u zlevněného zboží uváděli i to, za jakou nejnižší cenu před prvním uplatněním akce zboží nabízeli v období ne kratším než 30 dnů. Pokud zboží nabízeli kratší dobu, budou uvádět nejnižší cenu za uplynulou dobu. Nová úprava tak znemožňuje počítat slevu z ceny zboží, za kterou je obchodník nikdy neprodával, navyšovat cenu těsně před slevovou akcí nebo ponechat zboží prakticky neustále ve slevě. V opačném případě by se prodejce dopustil přestupku, který bude možné potrestat pokutou až do výše 5 milionů Kč.

🟣Odstoupení od smlouvy

Nový § 5d zákona o ochraně spotřebitele stanoví, že spotřebitel, jehož právo bylo dotčeno nekalou obchodní praktikou, může vedle nároků plynoucích z občanského zákoníku navíc uplatnit také nové právo na přiměřenou slevu z ceny v rozsahu odpovídajícím povaze a závažnosti nekalé obchodní praktiky nebo odstoupit od smlouvy ve lhůtě 90 dnů ode dne uzavření smlouvy. Odstoupit od smlouvy však nebude moci, prokáže-li obchodník, že je to s ohledem na předmět smlouvy, povahu a závažnost nekalé obchodní praktiky nepřiměřené.

Novou úpravu odstupování od smlouvy zavádí § 1829a OZ také pro smlouvy uzavírané během výletu nebo při nevyžádané návštěvě podnikatele ve spotřebitelově domácnosti. V těchto případech namísto čtrnáctidenní bude nově platit lhůta třicetidenní.

Zákon nově také výslovně stanoví (§ 1836a, § 1865 OZ), že odstoupí-li spotřebitel od smlouvy, zanikají tím i závazky ze všech vedlejších smluv (tj. smluv, jejichž předmětem je plnění související s plněním poskytovaným na základě smlouvy hlavní).

🟣Nová pravidla pro uzavírání smluv po telefonu

Novela od obchodníků začne vyžadovat, aby se spotřebiteli na začátku každého hovoru představili a sdělili účet hovoru a údaje o totožnosti volajícího nebo subjektu, který zastupují. Jestliže spotřebitel dá souhlas s uzavřením smlouvy, bude potřeba mu bezprostředně po uskutečnění telefonátu zaslat potvrzení nabídky v textové podobě s tím, že smlouva bude uzavřena až poté, co spotřebitel akceptuje tuto mu zaslanou textovou nabídku.

🟣Zveřejňování uživatelských recenzí

Nová právní úprava vyžaduje, aby prodejci zajistili pro spotřebitele jasnou informaci, že výrobek hodnotili lidé, kteří jej skutečně zakoupili nebo užili. Takovou informaci bude třeba uvádět i při propagaci zboží odkazující na uživatelské recenze, bez ohledu na to, kde bude výrobek propagován. Pokud prodejce nemá mechanismus pro ověřování recenzí, musí uvést, že nekontroluje ani neověřuje původ zveřejněných recenzí. Vědomé zveřejňování falešných recenzí bude podle novely nekalou obchodní praktikou stejně jako tvrzení, že recenze pochází od spotřebitelů, kteří výrobek zakoupili, aniž by prodávající toto tvrzení jakkoli ověřil či zajistil, že je pravdivé. Prodejce bude muset navíc uvést, jak ověřuje důvěryhodnost recenzí (např. tak, že recenzovat povoluje jen zákazníkům s registrovaným uživatelským účtem). Za nekalou obchodní praktiku bude považováno také jednání, kdy poskytovatel online tržiště umístí na přední pozice seznamu výsledků vyhledávání produkt, který tam umístil za úplatu, a zákazníka na placenou reklamu neupozorní. V souvislosti s tím si dovolujeme zopakovat, že v případě dotčení nekalou obchodní praktikou vzniká spotřebiteli mj. právo odstoupit od smlouvy.

🟣Odpovědnost prodávajícího za digitální obsah a digitální službu

Digitálním obsahem lze rozumět jakýkoli obsah přístupný uživateli v digitální podobě (např. počítačové programy, online hry, e-knihy nebo jiné aplikace). Digitální službou pak lze rozumět takovou službu, která uživateli umožňuje digitální obsah tvořit, měnit, ukládat nebo k němu umožnit jiným uživatelům přístup (např. sdílení videa). Pokud bude digitální obsah nebo digitální služba poskytována za úplatu, bude poskytovatel uživateli odpovídat nejen za jejich soulad s podmínkami sjednanými ve smlouvě, ale i za to, že budou mít vlastnosti, které může spotřebitel u takového obsahu nebo služby očekávat. Poskytovatel také bude povinen zajišťovat aktuálnost digitálního obsahu a uživateli poskytovat aktualizace. Bude-li užívání digitálního obsahu vyžadovat oprávnění k výkonu práva duševního vlastnictví, užije také úprava licence (§ 2398a OZ).

🟣Další změny

Velká spotřebitelská novela přináší také změny v obecné úpravě závazkového práva, které se dotknou i vztahů mezi podnikateli a jiných nespotřebitelskoprávních vztahů.

Mění se obecná úprava splatnosti obsažená v § 1963 až 1965 OZ. Zákon tu nově stanoví, že je-li obsahem vzájemného závazku podnikatelů povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu, je cena splatná do třiceti dnů ode dne, kdy byla dlužníku doručena faktura nebo jiná výzva podobné povahy, ode dne doručení zboží nebo poskytnutí služby, není-li možné určit den doručení faktury nebo jiné výzvy podobné povahy, nebo byla-li dlužníku doručena faktura nebo jiná výzva podobné povahy dříve, než mu bylo plněno, nebo ode dne převzetí nebo ověření, zda bylo řádně splněno, má-li být podle zákona nebo smlouvy provedeno, byla-li dlužníku doručena faktura nebo jiná výzva podobné povahy před takovým převzetím nebo ověřením. Doba splatnosti může překročit šedesát dnů jen tehdy, je-li to výslovně ujednáno a není-li to pro věřitele zvláště nevýhodné.

§ 1964 OZ nově stanoví, že ujednání o času plnění, úroku z prodlení nebo o náhradě nákladů spojených s uplatněním pohledávky, které se odchyluje od zákona tak, že je se zřetelem k okolnostem případu pro věřitele zvláště nevýhodné, je neplatné. Přitom se zohlední zejména povaha předmětu plnění, zda je pro takovou odchylku spravedlivý důvod a zda takové ujednání hrubě neodporuje obchodním zvyklostem a zásadě poctivého obchodního styku. Za zvláště nevýhodné pak sám zákon proklamuje ujednání, kterým věřitel vylučuje právo na úroky z prodlení a přidává navíc vyvratitelnou domněnku o tom, že zvláště nevýhodným je též ujednání o vyloučení práva věřitele na náhradu nákladů řízení.

Novelizované ustanovení § 1972 OZ také přináší odpověď na dosud spornou otázku týkající se nákladů spojených s uplatněním pohledávky, jejichž paušální výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Zákon po novu výslovně stanoví, že věřitel má vedle úroku z prodlení právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky formou pevné částky, jejíž výši stanoví nařízení vlády (v současnosti činí 1 200 Kč) a dále na náhradu všech nákladů, které tuto pevnou částku přesahují.

Impressum

©Haven Advisory 2024. Všechna práva vyhrazena