Vládní konsolidační balíček

Dne 1. 1. 2024 vstoupil v účinnost zákon č. 349/2023 Sb., o konsolidaci veřejných rozpočtů (tzv. konsolidační balíček). Jedná se o rozsáhlou novelu měnící více než šest desítek zákonů, která byla v poslední době předmětem četných debat.

Cílem vládního konsolidačního balíčku je snížit výdaje a zvýšit příjmy státního rozpočtu. Za tím účelem se na straně výdajů počítá např. se snížením národních dotací, zrušením některých územních pracovišť Finanční správy, změnami podmínek vyplácení podpory v nezaměstnanosti (spočívajících zejména v prodloužení nezbytné doby účasti na důchodovém pojištění pro vznik nároku na podporu), snížením státní podpory stavebního spoření na maximálně 1 000 Kč, zdražením dálničních známek spolu se zavedením pravidelné valorizace jejich ceny či zrušením kolků jako platebního prostředku.

V následujícím textu shrnujeme obsah vládního konsolidačního balíčku a představujeme klíčové změny, které zákon přináší.

Změny úpravy daně z příjmů, daně z nemovitých věcí, daně z přidané hodnoty, spotřebních a hazardních daní

🟣DAŇ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB

Sazba daně z příjmů právnických osob se zvyšuje ze stávajících 19 % na 21 %.

Plátce má nově oznamovací povinnost v případě příjmů nerezidentů – osvobozených od srážkové daně nebo nepodléhajících podle mezinárodní smlouvy zdanění v České republice – pouze u příjmů z titulu úroků, licenčních poplatků a dividend.

U úrokových příjmů navíc není oznamovací povinnost, pokud nepřevýší 300 tis. Kč měsíčně. Pravidla pro oznamování příjmů podléhajících srážkové dani se nemění.

U právnických osob nově podléhají dani pouze realizované (a nikoli tedy i nerealizované) kursové operace.

Od 1. 1. 2024 mají právnické osoby možnost vyloučit nerealizované kursové rozdíly ze základu daně v období jejich vzniku (zaúčtování) a do základu daně je zahrnout až v období, kdy je kursový rozdíl realizován. Podmínkou použití tohoto volitelného režimu je nutnost oznámení správci daně o vstupu do tohoto režimu. Zároveň se omezuje i možnost ukončení tohoto režimu, aby nebylo možné jednoduše přecházet mezi režimy vylučování a nevylučování kurzových rozdílů a účelově si tak ovlivňovat základ daně.

Ruší se omezující daňová uznatelnost při nákupu osobních automobilů pro podnikatelské účely na první dva miliony Kč z ceny vozů, aby nedocházelo k pořizování luxusních automobilů pro soukromé účely tzv. na firmu. Nově tak odpisy z částky nad dva miliony Kč nejsou daňově uznatelným nákladem.

U automobilů na elektrický pohon pořízených v období od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2028 je možné uplatnit mimořádné odpisy. Půjde o jedinou položku nově pořízeného majetku, u které je možné mimořádné odpisy uplatnit.

Zavádí se takové povinnost velkých nadnárodních skupin zveřejňovat zprávu
o daních příjmů, a to za zdaňovací období započatá 22. 6. 2024. Vybrané skupiny musí navíc podávat i zprávu o udržitelnosti, a to za zdaňovací období započatá 1. 1. 2024.

🟣DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB

Pásmo příjmů fyzických osob, v rámci kterého se platí 23% sazba daně, začíná namísto 4násobku průměrné mzdy na 3násobku průměrné mzdy (tj. 131 901 Kč pro rok 2024).

Znovu se zavádí nemocenské pojištění pro zaměstnance ve výši 0,6 % z vyměřovacího základu. Od ledna 2024 se tak celkové odvody na sociální pojištění u zaměstnance zvýší na 7,1 % (namísto 6,5 %). Zaměstnanci pracující na základě dohody o provedení práce od 1. 7. 2024 nově podléhají účasti na nemocenském pojistném, pokud jejich příjem ze všech dohod u jednoho zaměstnavatele překročí částku ve výši 25 % průměrné mzdy (tj. 10 500 Kč v roce 2024) nebo ze všech dohod u vícero zaměstnavatelů částku 40 % průměrné mzdy (tj. 17 500 Kč v roce 2024).

V případě dohod u vícero zaměstnavatelů část pojistného na sociální zabezpečení, které hradí zaměstnanec ve výši 7,1 %, však odvádí zaměstnanec sám za sebe. Povinnost odvodu zdravotního pojištění za zaměstnance je zatím stále na zaměstnavateli.

Výdaje na nepeněžní benefity poskytované zaměstnancům jsou na straně zaměstnavatele daňově uznatelné, pokud podléhají zdanění u zaměstnance (tedy nad hodnotu osvobozeného příjmu zaměstnance) a nárok na jejich poskytnutí vyplývá buď ze smlouvy, vnitřního předpisu nebo kolektivní smlouvy.

Slevu na dani na manžela je nově možné uplatnit pouze na manžela nebo manželku pečující o dítě do 3 let věku.

Zruší se tzv. školkovné, tedy sleva na dani za umístění dítěte do předškolního zařízení. Dále se ruší sleva na dani na studenta a osvobození zvýhodnění u manažerských bytů (přechodné ustanovení zajistí, že se zrušení nedotkne osob, které v daných bytech měly bydliště před účinností zákona) a příjmů z tombol a hazardních her ze stávajícího 1 milionu Kč na 50 000 Kč.

Ruší se také daňová uznatelnost tichého vína jako daru do 500 Kč na reprezentační účely či odpočet úhrad za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání. Limit pro osvobození tzv. stravenkového paušálu se uplatní i na stravování poskytované nepeněžní formou. Ruší se osvobození plnění poskytovaných z fondu kulturních a sociálních potřeb.

Všechny doposud od daně osvobozené nepeněžní benefity, které zaměstnavatel zaměstnanci poskytne, jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob za dané zdaňovací období na straně zaměstnance pouze do výše poloviny průměrné mzdy.
V roce 2024 je možné v úhrnu osvobodit tyto benefity do částky 21 983 Kč ročně. Nový limit se uplatní až na plnění poskytnutá zaměstnavatelem po účinnosti novely.

Zavádí se roční limit pro osvobození ostatních příjmů ve výši 50 000 Kč na poplatníka. Limit se uplatní pouze u stanovených druhů příjmů.

Zaměstnanci se při používání bezemisních vozidel pro soukromé i služební účely započítá do mzdy jako nepeněžní příjem částka ve výši 0,25 % z pořizovací ceny včetně DPH.

Nově je stanoven limit osvobození příjmů z úplatného převodu podílů v obchodních korporacích a cenných papírů na 40 000 000 Kč za zdaňovací období s účinností od 1. 1. 2025. Zároveň bude umožněno přecenění nabývací hodnoty těchto podílů a cenných papírů k 31. 12. 2024, tak aby byl efektivně daněn jen nárůst hodnoty po 1. 1. 2025.

🟣DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY

Namísto současných tří sazeb DPH se nově zavádí dvě – základní 21% a snížená 12%. Zároveň dochází i k přesunutí některých položek se základní sazby do snížené
a naopak. Do základní sazby DPH jsou nově zařazeny např. kadeřnické a holičské služby, točené pivo, služby autorů a umělců, sběr, přeprava a zpracování komunálního odpadu, opravy obuvi, kožených výrobků a kol, úklidové práce a palivové dřevo. Ze základní do snížené sazby DPH se přesouvá příležitostná a zvláštní linková hromadná doprava osob. Zcela osvobozeny od DPH jsou nově knihy.

🟣DAŇ Z NEMOVITÝCH VĚCÍ

Dochází ke zvýšení daně z nemovitých věcí. Vzhledem k diferenciaci jejích sazeb se zvýšení mění v závislosti na každé nemovitosti podléhající zdanění – v průměru se však sazby zvyšují oproti stávajícímu stavu o 1,8násobek. Navíc se jako nástroj proti znehodnocení daně v čase zavádí inflační koeficient (poprvé se uplatní v roce 2025), podle něhož je daň pravidelně navyšovaná. U zemědělských pozemků se navíc zvyšuje nejvyšší přípustná výše místního koeficientu, kterou mohou obce zavést.

🟣SPOTŘEBNÍ DANĚ A DANĚ Z HAZARDU

Zavádí se mechanismus pravidelného zvyšování spotřební daně z lihu, cigaret, tabáku na kouření, doutníků a cigarillos v letech 2024 až 2027. Dále se zavádí nová spotřební daň u e-cigaret a nikotinových sáčků, jakož i mechanismus jejich pravidelného zvyšování v letech 2024 až 2027.

Druhá sazba daně z hazardních her se zvyšuje z 23 % na 30 % a minimální daň za
1 herní automat se zvyšuje na 13 400 Kč.

Dochází ke stanovení vratek za tzv. zelenou naftu podle normativů, čímž odpadne podnikatelům povinnost vést evidence skutečné spotřeby minerálních olejů a mělo by tak dojít k výraznému snížení administrativy na straně podnikatelů i státu. Zelenou naftou se rozumí nárok zemědělců na vrácení části spotřební daně z minerálních olejů spotřebovaných pro zemědělskou prvovýrobu (vyjma rybníkářství).

Zvýšení odvodové zátěže OSVČ

V letech 2024 až 2026 vzroste minimální vyměřovací základ pojistného na sociální pojištění OSVČ z 25 % na 40 % průměrné mzdy, tj. o 5 procentních bodů ročně, čímž se přiblíží minimální vyměřovací základ na úroveň minimální mzdy. Zároveň budou OSVČ platit pojistné nejméně z 55 % namísto současných 50 % základu daně. Zdaněny jsou obě skupiny (zaměstnanci i OSVČ) stejně sazbou daně 15 % pro základ daně do 36násobku průměrné mzdy a 23 % pro část základu daně přesahujícího 36násobek průměrné mzdy.

U zaměstnanců je základem daně tzv. hrubá mzda, u OSVČ je pak základem daně rozdíl mezi příjmy a výdaji.

Vedení účetnictví ve funkční měně

Firmy, které mají většinu transakcí v  cizí měně, mohou od 1. 1. 2024 vést účetnictví ve funkční měně (buď EUR, USD nebo GBP), pokud je taková měna primární měnou ekonomického prostředí, ve kterém účetní jednota působí. Sice dočasně nebude pro vyplnění přiznání k dani z příjmů možné přímo použít cizí měnu, avšak přínos pro poplatníky spočívá v možnosti použít funkční měnu v dílčích krocích potřebných pro sestavení daňového přiznání (tj. přepočet až do úrovně agregovaných položek).

Při výpočtu daně se vychází z výsledku hospodaření v cizí měně. Položky uváděné
v daňovém přiznání budou přepočteny na české koruny na základě kurzů ČNB (zpravidla kurzem ke konci zdaňovacího období). Limity dané zákonem o daních
z příjmů budou také přepočteny na funkční měnu.

Daň je možné zaplatit v korunách nebo v cizí měně. Nedoplatky nebo přeplatky z titulu kurzových rozdílů nevzniknou, resp. nevznikne nárok na jejich vrácení.

Zastropování úlev z odvodů pro dohody o provedení práce a jejich evidence

Nově se stanoví dva limity pro vznik účasti na pojištění zaměstnance, který pracuje na základě DPP (a tím i limity pro placení pojistného na sociální zabezpečení), kdy první limit je stanoven pro DPP u jednoho zaměstnavatele, a to ve výši 25 % průměrné mzdy a druhý limit (vyšší) je stanoven pro vznik účasti na pojištění při souběhu více DPP u více zaměstnavatelů, a to ve výši 40 % průměrné mzdy. Pokud zaměstnanec překročí jeden či druhý limit, bude již odvedeno i pojistné. Aby opatření mohlo být kontrolované, je zavedena evidence všech DPP a příjmů z těchto dohod.

Jde o řešení současné nepříznivé situace, kdy jsou dohody o provedení práce namísto příležitostného zaměstnání jediným a častým zdrojem příjmu některých zaměstnanců, kteří se však kvůli tomu neúčastní důchodového pojištění.